Zdravotníci: bojovníci beze zbraně

Ošetřovna úseku Rozhlas v kavárně Hlavovka na náměstí Míru - Foto:  Vojenský historický ústav

Ošetřovna úseku Rozhlas v kavárně Hlavovka na náměstí MíruFoto:  Vojenský historický ústav

Na boji o rozhlas se aktivně podíleli i lidé, kteří přímo nebojovali. Žádná armáda se neobejde bez logistiky a bez zdravotnického personálu. Stejně tak i armáda bojovníků o rozhlas měla své podpůrné síly a zdravotníky, kteří si sice z pušky nevystřelili, ale zachraňovali životy a zajišťovali základní potřeby.

Velkým štěstím pro všechny, kteří se účastnili prvních bojů v Květnovém povstání u budovy rozhlasu, byla skutčnost, že se rozhlas nacházel nedaleko Všeobecné nemocnice na Karlově náměstí – největšího komplexu nemocničních budov v Praze. Nemocnice byla sice na počátku povstání v rukou Němců, ale brzy se situace obrátila. Po dobu války v ní nacistická správa početně omezila přítomnost českého personálu tak, aby nad ní měla plnou kontrolu. Proto už v roce 1939 nemocnici opustil český řídící perosnál a množství lékařů a sester bylo odesláno do jiných nemocnic v Praze a okolí. 

Strategický význam nemocnic 

Kavárna Hlavovka sloužila jako ošetřovna - Foto: archiv VHÚ Praha

Kavárna Hlavovka sloužila jako ošetřovnaFoto: archiv VHÚ Praha

Když vypuklo povstání, na Karlově náměstí se žádná větší německé jednotka nenacházela a tak prostor Všeobecné nemocnice rychle padl do rukou povstalců. Těm bylo okamžitě jasné, že nemocnice je pro další úspěchy povstání strategickou budovou a začali s jejím obsazováním. V té době se v areálu nemocnice nacházelo množství zraněných a nemocných vojáků. Ve všech klinikách bylo 5. května hospitalizováno více než tisíc německých vojáků, mnohdy plně vyzbrojených, a to včetně příslušníků SS. Přebírání nemocnice tak neproběhlo úplně hladce. Někteří vojáci se bránili, areál navíc Němci ostřelovali z minometů. Při boji o nemocnici tak zemřelo patnáct povstalců. 

Přebírání se uskutečnilo díky České národní radě a Prof. MUDr. Karlu Klausovi, řediteli Zemské nemocnice, v noci z 5. na 6. května. Hospitalizovaní němečti vojáci byli postupně odzbrojeni a kliniky připraveny na nápor zraněných. Německý personál byl nahrazen českými zdravotníky. Jen díky odzbrojení zraněných vojáků získali povstalci několik stovek pušek, množství střeliva a několik lehkých kulometů. Součástí nemocnice bylo velké chirurigické oddělení, jež bylo zásadní pomocí pro zraněné povstalce. Dále také řada klinik se specializací na netraumatologické lékařské obory, které ovšem pro potřeby raněných vykonávaly i operace a věnovaly se všemu, co bylo zrovna potřeba. 

Zdravotnická stanoviště pro bojovníky o rozhlas 

Ošetřovna úseku Rozhlas v kavárně Hlavovka na náměstí Míru - Foto:  Vojenský historický ústav

Ošetřovna úseku Rozhlas v kavárně Hlavovka na náměstí MíruFoto:  Vojenský historický ústav

V bezprostředním okolí rozhlasu poskytovala pomoc improvizovaná obvaziště. Odtud pak zranění proudili do dalších zařízení podle mmomentální kapacity nebo povahy zranění. Velká část z nich byla ošetřena na chirurgické klinice Všeobecné nemocnice, kde bylo možné ošetřit i velmi vážná poranění. Z kapacitních důvodů ale byly pro potřeby raněných z bojů o rozhlas vyhrazeny i Ortopedická klinika v Praze 2, Na bojišti, a dále Zemský ústav pro choroby duševní a nervové, dnešní Psychiatrická klinika Ke karlovu 11. Velkým problémem pro povstalecké zdravotníky i raněné bylo to, že Němci nerespektovali znamení červeného kříže. Stříleli po lékařích i sestrách, napadali vozy označené červeným křížem a tyto vozy pak sami používali pro přepravu zbraní a munice. Neozbrojení zdravotníci, lékaři a sestry, se tak často stali obětí německé střelby. 

Kolem rozhlasu se nacházelo hned několik obvazišť. Jedno bylo zřízeno přímo v samotné rozhlasové budově, v té části, která již byla v českých rukou. Nejlprve tu sloužil nezdravotnický personál složený z bojovníků, ale brzy se přihlásili dva bývalí medici, kteří poskytovali první pomoc. Zranění z rozhlasu přitom museli být spouštěni na lanech z vyšších pater, protože dolní patra byla obsazená Němci. Vedle rozhlasu byla provizorní obvaziště zřízena především ve dvou tehdy proslulých kavárnách – v Nizze a Hlavově kavárně. 

V Hlavově kavárně, nazývané též Hlavovka, na rohu ulic Anglická a Italská byla za války umístěna pohotovost a ubytovna protiletecké ochrany. Velel jí pplk. gšt. Viktor Dyk ze skupiny „Bartoš“ a jeho muži zde pomáhali se zřízením ošetřovny a také se pod velením kpt. Josefa Švehly přímo zúčastnili bojů o rozhlas. Sem byli přesouváni především vážně zranění bojovníci, kteří vyžadovali intenzivnější péči. Hlavovka se tak stala nejdůležitějším centrem zdravotnické pomoci pro rozhlasové bojovníky. Na tomto stanovišti během celého povstání působil také významný český lékař Prof.MUDr. Jaroslav Jedlička, specialista na vnitřní lékařství a průkopník v oboru plicních onemocnění. 

Autor:  Petr Hampl

Nové články v rubrice

  •  Audio

    Civilní bojovníci: Za rozhlas, svobodu, samostatnost

    Vedle profesionálů z ozbrojených složek, jako byli četníci a příslušníci vládního vojska, se boje o rozhlas ve velké míře zúčastnili také obyčejní civilisté. Ti nejčastěji přišli na rozhlasovou výzvu. Zcela neozbrojení...

     
  • Četnictvo 1939–1944

    V roce 1939 působilo četnictvo na celém území dosud existující Československé republiky. Po vzniku protektorátu se tato situace zpočátku nijak neměnila, četnictvo se „pouze“ přejmenovalo na protektorátní četnictvo....

     
  • Policie v období 1939–1944

    V roce 1939 působila státní policie (včetně expozitur) ve všech statutárních městech a řadě dalších míst. Jednalo se o sbor, který byl dobře vycvičený, vystrojený a částečně také vyzbrojený. Řada policistů měla zvláštní...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace