Josef Plachý

Josef Plachý - Foto: archiv Milana Jeřábka vnuka Josefa Plachého

Josef PlachýFoto: archiv Milana Jeřábka vnuka Josefa Plachého

* 11. 3. 1899, 5. 5. 1945, truhlář

Tvář a příběh Josefa Plachého známe až od května 2019, z vyprávění jeho vnuka Milana Jeřábka. Truhlář z pražské ulice Pod Děvínem vyrazil na pomoc rozhlasu s jedinou zbraní, kterou doma měl – bajonetem z první světové války. Padl na ulici U Slepé brány, dnešního náměstí I. P. Pavlova, kde ho do prsou zasáhla německá kulka. 

Zcela jistě nebyl sám. Neměl u sebe žádné doklady, ale přesto ho někdo ze spolubojovníků identifikoval jako „Plachého z Tábora“, odkud skutečně pocházel. Právě tato matoucí informace způsobila, že po něm jeho žena a dcery marně pátraly celý týden po osvobození. Jeho tělo našly až 16. května v jednom z pražských kostelů, kam padlé ukládali kvůli chladu. 

Podle své rodiny se už během války Josef Plachý právě na jihu Čech zapojil do protiněmeckého odboje, ale doma o tom nemluvil, takže podrobnosti neznáme. Snad se ještě najde některý z pamětníků, abychom i tuto část příběhu někdy dopsali. 

Posmrtně mu prezident Beneš udělil Československý válečný kříž 1939. Pohřben je na Vinohradském hřbitově. 

Josef Plachý (pátý zprava) za mobilizace v roce 1938 - Foto: archiv Milana Jeřábka vnuka Josefa Plachého

In memoriam dostal Josef Plachý vysoké vojenské vyznamenání (podepsán ministr obrany Ludvík Svoboda) - Foto: archiv Milana Jeřábka vnuka Josefa Plachého

Úmrtní list Josefa Plachého - Foto: archiv Milana Jeřábka vnuka Josefa Plachého

Autor:  Ruzbeh Oweyssi

Nové články v rubrice

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas