štábní strážmistr Antonín Svoboda

Svoboda Antonín (v uniformě) - Foto:  Policejní muzeum

Svoboda Antonín (v uniformě)Foto:  Policejní muzeum

Antonín Svoboda byl prvním hrdinou, který přišel v boji o rozhlas o život. Tehdy mu bylo 46 let. Bohužel se o něm nedochovalo mnoho informací. Jeho personální spis neexistuje a ve svědectvích pamětníků je pouze zmiňován jako ten, který padl.

Více informací nám o něm nepředala ani jeho dcera paní Marie Řezníčková. Veškeré doklady, dokumenty a fotografie si vzala velká voda v roce 2002, kdy paní Řezníčková bydlela v pražském Karlíně. Něco se nám nicméně přeci jen podařilo o tomto hrdinovi zjistit. 

Svoboda Antonín - Foto: archiv VHÚ Praha

Svoboda AntonínFoto: archiv VHÚ Praha

Narodil se 22. října 1898 Karlu a Josefě Svobodovým, kteří bydleli v Praze 8, v té době to byly Holešovice-Bubny. Zde také vychodil obecnou i měšťanskou školu a vyučil se řemeslu. 

Začátek vojenské kariéry a rodina 

Po absolvování vojenské služby našel zaměstnání jako soustružník kovů. Na přelomu let 1922 a 1923 požádal o přijetí k pražské polici – ke sboru uniformované stráže bezpečnosti, kam byl přijat. 

V té době již žil se svou nastávající – Růženou Fuchsovou, s níž od května 1923 bydlel u své matky v Libni. Pátého srpna 1923 se Antonín Svoboda s Růženou Fuchsovou oženil. Ostatně dva měsíce před tím – 12. června 1923 mu porodila syna Jaromíra. V roce 1931 se jim pak ještě narodila dcera Marie. 

Rodina Svobodových se posléze odstěhovala do Kobylis, odkud Antonín Svoboda docházel do služby. Kde všude přesně sloužil, se nám bohužel zjistit nepodařilo, ale víme, že byl od roku 1944 služebně přidělen k eskortnímu oddělení pražské policie. Zde se také seznámil s kolegy, s nimiž 5. května 1945 odjel bojovat o rozhlas. Zda byl již předtím zapojen do odboje, není známo. Je to však velmi pravděpodobné, protože se jej účastnila velká část jeho kolegů. 

Poslední den 

Pátého května 1945 po dvanácté hodině vyrazil Antonín Svoboda k rozhlasu. Do budovy vnikl mezi prvními. Zde také krátce po čtvrt na jednu padl. Podle některých výpovědí zemřel na schodišti do prvního patra, podle jiných v boji na galerii. Podlehl střelám jednoho z příslušníků SS, který byl vzápětí povstalci zastřelen. 

Rodina o osudu Antonína Svobody nevěděla vůbec nic. Do služby odešel 3. května a ještě pátého mu manželka do Bartolomějské ulice odnesla kastrůlek s obědem. O tom, co s ním je, rodina nevěděla po celou dobu povstání. Až teprve po skončení bojů vyrazila Růžena spolu se synem Jaromírem manžela hledat. Pátrání je zavedlo až k rozhlasu – do nedaleké kavárny Nizza. Zde byla improvizovaná márnice, kam byli ukládáni padlí z okolí rozhlasu. Tady jej manželka se synem nalezli. 

Antonín Svoboda byl pohřben 10. května 1945 na hřbitově v Libni. In memoriam byl vyznamenán československým válečným křížem a povýšen do hodnosti vrchního strážmistra. Ostatně válečný kříž je jedinou hmatatelnou památkou, která jeho dceři Marii Řezníčkové zbyla. Zůstaly ji také vzpomínky na otce, jenž se svým dětem a rodině vždy věnoval, a který položil život v boji za svobodu své země. 

Antonín Svoboda byl první obětí boje o rozhlas a zároveň i prvním policistou, který padl v Pražském povstání. Po něm zahynulo ještě dalších šedesát kolegů z řad policie a četnictva. Jeho jméno je vyryto na pamětní desce na budově rozhlasu a na pamětní desce věnované pražským policistům, již o své životy přišli v letech 1938–1945, která je umístěna v Muzeu Policie ČR. 

Autor:  Radek Galaš

Nové články v rubrice

  •  Fotogalerie

    Vladislav Baudisch

    Vladislav Baudisch bojoval jako sotva plnoletý na pražských barikádách, dostal se do bojových střetů na těch nejnebezpečnějších místech – u Rozhlasu nebo na Staroměstské radnici. Za svoje hrdinství nebyl nikdy vyznamenán...

     
  • strážmistr Jaroslav Pilát

    Poslední okamžiky života vrchního strážmistra Jaroslava Piláta jsou zachyceny dokonce na několika dobových fotografiích. Zemřel 5. května při bojích o postranní vchod poté, co se nákladním autem podařilo prorazit vrata....

     
  • štábní kapitán Bohumil Valtr

    5. kvěna 1945 stál Bohumil Valtr spolu s kpt. Suchánkem a dalšími v čele útoku na budovu rozhlasu. On sám se však v průběhu bojů do budovy nedostal. Spolu se šstrážm. Humhejem, Součkem a řadou dalších civilních bojovníků...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace