strážmistr Jaroslav Pilát

Jaroslav Pilát - Foto: zdroj: Muzeum policie ČR

Jaroslav PilátFoto: zdroj: Muzeum policie ČR

Poslední okamžiky života vrchního strážmistra Jaroslava Piláta jsou zachyceny dokonce na několika dobových fotografiích. Zemřel 5. května při bojích o postranní vchod poté, co se nákladním autem podařilo prorazit vrata.

Jaroslav Pilát se narodil 3. listopadu 1910 v Chářovicích do rolnické rodiny Františka Piláta a Marie roz. Štěpánové jako čtvrté ze šesti dětí. V Týnci nad Sázavou vychodil 5 tříd základní a 3 třídy občanské školy. Pak pokračoval na živnostenské škole a vyučil se krejčím. 

1. října 1930 nastoupil základní vojenskou službu. Nejprve absolvoval výcvik u 1. telegrafní roty, poté zde působil ve své profesi - jako krejčí. Zároveň absolvoval střelecký výcvik. Vojenskou službu opustil 10. března 1932. Našel zaměstnání v Praze v krejčovství u pana Jakubky v Šafaříkově čp. 3. Zde pracoval až do roku 1935, kdy byl v důsledku narůstající hospodářské krize propuštěn. 

V roce 1936 se Jaroslav Pilát odstěhoval ze své rodné vsi a usadil se v Praze na adrese Lumírova 453. V listopadu 1935 pak podal žádost o přijetí ke státní policii. Což ale nebylo bez překážek. Protože překročil nejvyšší povolenou věkovou hranici pro přijetí k policii (25 let), musel zažádat o výjimku. Byla mu udělena a přijímací řízení se mohlo rozběhnout naplno. Zahrnovalo i prověřování příbuzných, kterých nebylo málo. Nakonec byli všichni shledáni bezúhonnými. V tomto ohledu prošel i sám Jaroslav Pilát, a to i přes fakt, že se v roce 1929 dopustil trestného činu, kdy rozbil okna ve státním hotelu v Týnci nad Sázavou a byl za to odsouzen ke třem dnům vězení s podmínkou na 1 rok. 

Po přijetí byl ustanoven pomocným zřízencem strážní služby uniformovaného policejního strážního sboru v Praze. Nastoupil pětiměsíční cvičnou školu v Praze. Po jejím skončení byl přidělen do Vysočan. Zde jej také zastihla okupace. Nesl ji se značnou nelibostí. Do té doby byl charakterizován jako mírný, tichý, svědomitý a dosti chápavý. I přes to nesložil povinné zkoušky z němčiny. Zdá se, že se nařízení o povinných zkouškách z němčiny prostě rozhodl bojkotovat. První zkoušku z němčiny skládal v květnu 1942 – neúspěšně. Byl mu udělen roční odklad, ale ani po 12 měsících neuspěl. V jeho kartě se skví hodnocení – nichtbestanden – nepřipraven. Proto mu byl dán další – opět roční odklad. Nicméně i přes tento „zásadní“ nedostatek byl Jaroslav Pilát v červenci 1943 povýšen do hodnosti podstrážmistra a o šest měsíců později dokonce do hodnosti strážmistra. 

Od května 1943 byl strážmistr Pilát převelen k tzv. policejní kompanii. Tyto kompanie plnily funkci kurzů a Pilát zde pobyl 14 dní. Pak byl trvale přemístěn na 5. policejní revír v Krakovské ulici. Zde již strážmistr Pilát zůstal. Bydlel v kasárnách v čp. 14. Byl svobodný a domů příliš často nezajížděl. 

5. května 1945 vyrazil spolu s dalšími 19 kolegy z 5. policejního revíru na pomoc k bojujícímu Rozhlasu. Do budovy se již nedostal a „uvízl“ v bojích v Balbínově ulici, kde se povstalci snažili dobýt postranní vchod. Zde se také podařilo zachytit jeho poslední okamžiky. Na několika fotografiích ho můžeme vidět dokonce ve společnosti slavného kameramana Čeňka Zahradníčka. Poté, co se za pomoci nákladního vozidla Praga N podařilo vyrazit vrata vchodu, zaútočili povstalci na kulometné postavení ve dvoře. Jaroslav Pilát zde byl zasažen do obličeje a zůstal ležet přímo ve vchodu. Podle svědeckých výpovědí ještě žil. Skupina bojovníků se jej odtud pokusila vyprostit, což se jim podařilo. Ne už tak ho zachránit. 

Strážmistr Jaroslav Pilát padl 5. května 1945. 18. května 1945 se ve14:30 ve Strašnickém krematoriu konalo poslední rozloučení. Kde byl Jaroslav Pilát pohřben, není dosud známo. 

Autor:  Radek Galaš

Nové články v rubrice

  •  Fotogalerie

    Vladislav Baudisch

    Vladislav Baudisch bojoval jako sotva plnoletý na pražských barikádách, dostal se do bojových střetů na těch nejnebezpečnějších místech – u Rozhlasu nebo na Staroměstské radnici. Za svoje hrdinství nebyl nikdy vyznamenán...

     
  • štábní strážmistr Antonín Svoboda

    Antonín Svoboda byl prvním hrdinou, který přišel v boji o rozhlas o život. Tehdy mu bylo 46 let. Bohužel se o něm nedochovalo mnoho informací. Jeho personální spis neexistuje a ve svědectvích pamětníků je pouze zmiňován...

     
  • štábní kapitán Bohumil Valtr

    5. kvěna 1945 stál Bohumil Valtr spolu s kpt. Suchánkem a dalšími v čele útoku na budovu rozhlasu. On sám se však v průběhu bojů do budovy nedostal. Spolu se šstrážm. Humhejem, Součkem a řadou dalších civilních bojovníků...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace