Boj o budovu městského rozhlasu

Ampliony (ilustrační foto) - Foto: Juan de Vojníkov,  CC BY-SA 3.0

Ampliony (ilustrační foto)Foto: Juan de Vojníkov, CC BY-SA 3.0

K boji o městský rozhlas a k vysílání městského rozhlasu ve dnech 5.–9. května 1945 je velmi málo pramenů a literatury. A to i přes to, že to byl právě městský rozhlas, který první volal do boje o rozhlas na Vinohradech. Jedním ze zajímavých a málo známých zdrojů je hlášení Velitelství úseku Praha I.

„Velmi důležitým činitelem, který přispěl k vítěznému ukončení revoluce, byl městský rozhlas v budově Nové radnice na Starém Městě. Němci ve svém organizátorství ztratili v revolučních bojích hlavu, a tak se stalo, že mnohá důležitá místa, mající velký význam pro vedení revoluce, nebyla ani vypátrána. Tak jako se podle nalezených tajných dokumentů Němci domnívali, že náš hlavní vojenský štáb je na Václavském náměstí nebo na Příkopech, tak nevěděli, kde je umístěn městský rozhlas. Zřejmě se domnívali, že nezůstane na starém místě, neboť několik set kroků odtud bylo velitelství SS v Právnické fakultě. 

Nová radnice na Starém Městě (bývalé sídlo městského rozhlasu) - Foto: Ondřej Kořínek,  CC BY-SA 3.0

Nová radnice na Starém Městě (bývalé sídlo městského rozhlasu)Foto: Ondřej Kořínek, CC BY-SA 3.0

Odpoledne uplynulo celkem klidně, teprve ve večerních hodinách ostřelovali Němci budovu a její obránce z automatických zbraní. Podařilo se jim vytlačit české obránce z Filozofické fakulty, odkud ovládali celou Kaprovu ulici. Mezitím dostavili se do budovy rozhlasu, který nepřetržitě vysílal, další členové městské policie, takže večerní hodiny zastihly zde asi 50 obránců jakž takž vyzbrojených. 

I za nepřetržité nepřátelské palby byli přiváděni další Němci, jejichž počet stoupl na 190 osob. V neděli 6. května pozdě odpoledne projížděl kolem budovy automobil SS s těžkým kulometem. Střelbou byli značně ohroženi obránci budovy. Odpoledne zahájil německý tank palbu na budovu a již při první ráně byl rozbit vchod do budovy. Po dalších ranách bylo zasaženo I. poschodí rozhlasu. Byl dán rozkaz stáhnouti se do přízemních místností, kde byly zaujaty nové obranné posice. Členové městské policie přes tento rozkaz zůstali nadále na svých místech v horních patrech budovy. V odpoledních hodinách byl obsazen SS many Živnostenský úřad, který je naproti Nové radnici. Později po vyjednávání, které bylo vedeno jen za účelem získání času, byla budova Živnostenského úřadu znovudobyta dobrovolníky z městského rozhlasu a tak bezprostřední nebezpečí pro Novou radnici i rozhlas bylo zažehnáno. 

Zdroj:
Celková zpráva o bojích a činnosti v úseku velitelství Praha I, Staroměstské náměstí: Právnická fakulta. vyd. Velitelství úseku Praha I, archiv Radek Galaš 

V sobotu 5. května v poledních hodinách vnikli 3 členové městské policie za součinnosti civilních osob do městského rozhlasu, kde v této době bylo asi 50 osob, převážně Němců. Zařízení bylo nepoškozeno a městský rozhlas začal ihned vysílati výzvy o pomoc českému rozhlasu na Vinohradech, jakož i výzvy k občanstvu a magistrátním zaměstnancům, aby se okamžitě postavili do služeb obrany města. 

Jelikož bylo nutno počítati s protiakcí, byla vyžádána posila u státní policie. Do budovy přišlo celkem 15 členů státní policie z revíru Josefovské ulice. Budova byla obsazena a vyhlédnuta nejlepší místa pro obranu. Po dalším zajištění projevoval se nedostatek zbraní, kterému bylo odpomoženo zajištěním zbraní v budově Todtovy organizace v Křižovnické ulici.  

Nová radnice rovněž sloužila internačním účelům a od poledních hodin byli zde ve sklepních místnostech internováni odzbrojení Němci. Mezi jinými byl zde zajištěn i pražský Kreisleiter NSDAP Adam a mnoho jiných vojenských a politických nacistů.“ 

Pátek 4. května 1945
Autor:  Radek Galaš

Nové články v rubrice

  •  Audio

    Zajímavosti Pražského povstání

    Pražské povstání. Největší bojové vystoupení československých občanů v rámci druhé světové války. Tak jako s řadou dalších událostí v českých dějinách je i s ním spojena řada otázek a zajímavostí.

     
  • ARLZ - Plán na zničení Prahy

    Praha byla na konci 2. světové války prakticky posledním okupovaným hlavní městem. Zatímco metropole okolních států slavily svobodu, Praha byla stále hlavním městem protektorátu Čechy a Morava. Nic na tom nezměnila...

     
  •  Audio

    Den, kdy bylo Praze nejhůř

    Je pondělí 7. května 1945. Už třetí den Praha krvácí. Přes odhodlaný odpor tisíců dobrovolných obránců hlavního města se německým jednotkám díky ohromné přesile postupně daří povstalce vytlačovat z klíčových pozic....

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace