Pražské povstání na stříbrném plátně

Cesta k barikádám a Němá barikáda od Otakara Vávry patří mezi nejznámější filmy o Pražském povstání. Na snímku režisér v roce 1976 při natáčení filmu Osvobození Prahy - Foto:  ČTK

Cesta k barikádám a Němá barikáda od Otakara Vávry patří mezi nejznámější filmy o Pražském povstání. Na snímku režisér v roce 1976 při natáčení filmu Osvobození PrahyFoto:  ČTK

Stejně jako mnoho jiných klíčových událostí českých dějin i Pražské povstání se dočkalo celé řady filmových zpracování. Vzhledem k poválečnému vývoji je nasnadě, že většina vytvořených děl byla poplatná době svého vzniku. Přesto není od věci zmínit alespoň některé z nejznámějších počinů československých filmařů inspirovaných právě těmito pohnutými květnovými dny.

Cesta k barikádám 

režie: Otakar Vávra
rok: 1946
žánr: dokumentární 

Jeden z prvních celovečerních dokumentárních filmů. Ve filmu se objevila řada unikátních záběrů z bojů v pražských ulicích. Kontroverzní režisér Otakar Vávra (mimo jiné nositel protektorátního vyznamenání Svatováclavské orlice) s týmem svých spolupracovníků sesbíral materiály 27 předních kameramanů a dokumentaristů. Ve filmu jsou dále použity záběry spojeneckých, ale i československých filmových týdeníků, pořadu Aktuality apod. 

Přestože snímek vznikl před tzv. Vítězným únorem, v průvodním komentáři se objevuje řada emotivních a částečně zkreslujících svědectví. Na druhou stranu je to díky krátkému časovému odstupu od popisovaných událostí pochopitelné. Paradoxně po nástupu komunistů k moci v roce 1948 nebyl film nikdy v celku promítán. Novým mocipánům vadily jak některé osobnosti (Kutlvašr – vězněn, Nechanský – popraven), tak oddíly (protektorátní četnictvo a policie) bojující na straně povstalců. 

I tak zůstávají záběry poprvé použité ve snímku Cesta k barikádám dodnes doslova symbolem krvavých bojů během Pražského povstání. 

Němá barikáda 

režie: Otakar Vávra
rok: 1949
hrají: Jaroslav Průcha, Jaroslav Marvan, Barbora Drapinská, Vladimír Šmeral a další 

Jan Drda, autor předlohy k filmu Němá barikáda - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Jan Drda, autor předlohy k filmu Němá barikádaFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Režisér Otakar Vávra se tématem povstání zabýval i ve svém dalším, tentokrát hraném snímku Němá barikáda. Na motivy stejnojmenné povídky Jana Drdy natočil v roce 1949 černobílý film mapující květnové boje na osudech obránců barikád v oblasti Trojského mostu. Přestože je už snímek zcela poplatný době svého vzniku (na rozdíl od Drdovy předlohy vystřídala holandského odbojáře na barikádách hrdinka z „bratrského“ Polska apod.), film využívá celou řadu autentických lokalit včetně později zbouraného mostu. Němá barikáda zůstává přes svoji ideovou nevyváženost dodnes poměrně hojně opakovaným a patrně nejznámějším snímkem spojeným s tematikou Pražského povstání. 

Májové hvězdy 

režie: Stanislav Rostockij, Stanislav Strnad
rok: 1959
hrají: Miloš Nedbal, Ladislav Pešek, Jana Brejchová, Vjačeslav Tichonov a další 

Československo-sovětský snímek podle scénáře spisovatele a veterána 2. světové války Ludvíka Aškenazyho vznikl v roce 1959. Přestože je ve všech třech povídkách vyzdvihována účast Rudé armády na osvobození země, díky „lidským“ opravdovým příběhům se jedná o poměrně zdařilé dílo. Ve filmu exceluje vedle Ladislava Peška nebo Miloše Nedbala i tehdy začínající Jana Brejchová. 

Zbraně pro Prahu 

režie: Ivo Toman
rok: 1974
hrají: Karel Hlušička, Jiří Kodet, Hana Čížková, Karel Dellapina a další 

Stejně jako v případě o dva roky mladšího Vávrova Osvobození Prahy se jedná o zcela tendenční normalizační snímek poplatný době svého vzniku. Přestože se zápletka o dodávce zbraní z venkovských oblastí zakládá na pravdě, film zcela opomíjí, či karikuje, nekomunistické představitele odboje. Na druhou stranu zdůrazňuje účast obyčejných pracujících – železničářů. Snímek měl premiéru přesně třicet let po vypuknutí povstání, byť vznikl už o rok dříve. 

Pondělí 7. května 1945
Autor:  Martin Ocknecht

Nové články v rubrice

  •  Audio

    Zajímavosti Pražského povstání

    Pražské povstání. Největší bojové vystoupení československých občanů v rámci druhé světové války. Tak jako s řadou dalších událostí v českých dějinách je i s ním spojena řada otázek a zajímavostí.

     
  • ARLZ - Plán na zničení Prahy

    Praha byla na konci 2. světové války prakticky posledním okupovaným hlavní městem. Zatímco metropole okolních států slavily svobodu, Praha byla stále hlavním městem protektorátu Čechy a Morava. Nic na tom nezměnila...

     
  •  Audio

    Den, kdy bylo Praze nejhůř

    Je pondělí 7. května 1945. Už třetí den Praha krvácí. Přes odhodlaný odpor tisíců dobrovolných obránců hlavního města se německým jednotkám díky ohromné přesile postupně daří povstalce vytlačovat z klíčových pozic....

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace