Gertruda Martinetzová

Žena (ilustrační foto) - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Žena (ilustrační foto)Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

* 14. 12. 1899 - † pravděpodobně léto 1944, úřednice

Úřednice Gertruda Martinetzová sdílela tragický osud židovské menšiny v Československu. Její život ovšem nebyl jednoduchý ani před válkou. Narodila se v roce 1899 v Lipníku nad Bečvou. Od roku 1925 pak pracovala jako administrativní pracovnice Československého rozhlasu. Podle záznamů z rozhlasového archivu je patrné, že se potýkala s vážnými finančními problémy. Kvůli tomu, že se stala ručitelkou klenotnického obchodu svého bratra, na ni byla uvalena exekuce a část rozhlasové mzdy jí byla strhávána až do uhrazení dlužné částky. Její zaměstnavatelé ji ovšem hodnotili jako "svědomitou a spolehlivou pracovnici“ a i proto mohla přes tyto obtíže v rozhlase dále působit. Ani její osobní život nebyl bohužel příliš šťastný. Více než deset let trvající manželství bylo v roce 1935 rozvedeno. 

Po okupaci Československa se její osud začal tragicky naplňovat. Gertruda Martinetzová se ještě pokusila získat cestovní pas a prchnout před hrozícím nebezpečím, odjet z republiky se jí však už nepodařilo. Z rasových důvodů byla na základě nařízení protektorátního Ministerstva dopravy propuštěna z rozhlasu, kde pracovala dlouhých čtrnáct let. Začala pro ni platit celá řada restriktivních opatření. Nakonec byla v listopadu 1942 transportována do Terezína a odtud v prosinci 1943 do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Umístěna byla v tzv. rodinném táboře. Přesně po šesti měsících bylo všem dosud žijícím vězňům, kteří byli do Osvětimi deportováni, oznámeno, že budou přemístěni do pracovního tábora Heydebreck. Místo do tohoto fiktivního lágru však náklaďáky s vězni zamířily směrem k osvětimským plynovým komorám, kde byli v noci z 8. na 9. března 1944 bez selekce zavražděni. Podle několika svědectví zpívali před smrtí jako znak vzdoru československou hymnu, Hatikvu (židovskou hymnu) a Internacionálu. Celkem bylo zavražděno 3791 dětí, žen a mužů. Většina ostatních vězňů byla zavražděna mezi 10. a 12. červencem 1944. Stopa rozhlasové pracovnice Gertrudy Martinetzové, ženy s nelehkým životním osudem, končí právě zde. 

Zdroje:
Archiv Českého rozhlasu
Běhal, Rostislav: Kdo je kdo v sedmdesátileté historii Českého rozhlasu: Český rozhlas, 1992
Kolektiv autorů: Naši nebo cizí? Židé v Českém 20. století, multimediální projekt Institutu Terezínské iniciativy a Židovského muzea 

Autor:  Martin Ocknecht

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace