Zdenka Walló

Hlasatelka Zdeňka Walló - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Hlasatelka Zdeňka WallóFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

* 8. 7. 1894 – † květen 1944, hlasatelka a korespondentka cizojazyčného vysílání Radiojournalu (1934–1939)

Zdenka Walló patřila k vůbec prvním rozhlasovým redaktorkám v Československu a její hlas ohlašující: „Haló! Praha, Brno, Bratislava, Košice, Moravská Ostrava a Praha – Strašnice. Přejeme dobrý večer a vysíláme zprávy Československé tiskové kanceláře,“ si ve 30. letech minulého století oblíbili posluchači po celém světě. Perfektně ovládala angličtinu, němčinu a francouzštinu, působila proto v redakci vysílání do zahraničí. Kvůli svému židovskému původu musela Walló se vznikem protektorátu rozhlas opustit, o několik let později zahynula ve vyhlazovacím táboře. 

 

Zdenka Walló ohlašuje rozhlasovou hru "Všude dobře, doma nejlíp"

Vložit na svůj web

Narodila se v Praze 8. 7. 1894 jako Zdenka Drobnerová. Někdy bývá uváděna jako Zdeňka, sama se ovšem podepisovala bez háčku. Otec Emil Drobner byl lékař. Poté co odjel na moře jako námořní lékař, Zdenku vychovávala matka Ida (Adléta) rozená Kafková sama a sekulárně. Walló získala mezinárodní vzdělání a naučila se cizí jazyky – absolvovala německý pensionát v Československu a dva roky navštěvovala francouzskou školu ve Švýcarsku. Krátce studovala zpěv na pražské konzervatoři, studiu hudby se věnovala i později. 

Po smrti otce hledala zaměstnání a absolvovala výcvik jako korespondentka a účetní. Sedm letpracovala v kanceláři střívkárny (nakupovali, čistili a dodávali střívka uzenářům) svého muže Karla Michaela Walló, za něhož se provdala v dubnu 1932. Před sňatkem měl poměr také se Zdenčinou matkou. Vlastní děti Walló neměla, její muž měl z prvního manželství dceru Zoru a syna Ladislava (otec spisovatelky Olgy Walló).
Manželova firma ještě před krizí zkrachovala, a tak Zdenka nastoupila jako pomocná dramaturgyně do pražské pobočky americké filmové společnosti Metro-Goldwyn-Mayer. Následně působila jako samostatná dramaturgyně u firmy Universal Film. Když byla při snižování počtu zaměstnanců propuštěna, našla si místo úřednice v Československém autoklubu. 

V roce 1934 jí však zcela změnila život několikaminutová reportáž z automobilového závodu Tisíc mil československých, jehož průběh pro Radiojournal krátce shrnula. V létě si podala žádost o angažmá v rozhlase a na podzim nastoupila jako hlasatelka. Z redaktorské zkoušky se dochoval zápis, kde je projev Walló popsán jako „srozumitelný, klidný, jasný a rozmyslný“. Zmiňován je také její smysl pro humor.
Přijata byla jako cizojazyčná korespondentka a výpomocná hlasatelka do osmičlenné cizojazyčné redakce. Díky svým schopnostem začala brzy působit jako jedna z vůbec prvních hlasatelek Radiojournalu a dosáhla velké obliby. Od posluchačů dostávala Walló nejen dopisy, ale i dary. Ty byly někdy poměrně kuriózní – jednou od posluchače z daleké ciziny obdržela kůži tygra, z níž si nechala ušít kožich. 

Talent Walló dokládá i pracovní potvrzení z konce 30. let, kde se píše, že „jako hlasatelka naší krátkovlnné stanice dosáhla velké obliby posluchačů našich i zahraničních. V roce 1936 vyřizovala zahraniční korespondenci naší společnosti, při čemž osvědčila bezvadnou znalost řeči české, německé, francouzské a anglické a velmi dobrou pohotovost konceptní. Ovládá velmi dobře psaní na stroji i těsnopis“. 

Ve druhé polovině 30. let, po smrti manžela, prodělala Walló několik těžších onemocnění a měla finanční potíže, Radiojournal jí poskytl půjčku na léčebné výlohy a činži. V rozhlase Walló pracovala necelých pět let. Po vzniku protektorátu dostala jako Židovka hned v březnu 1939 z rasových důvodů výpověď, kterou doprovázelo poděkování: „Děkujeme Vám za veškeré služby, jež jste nám prokázala a poroučíme se.“ Pracovní poměr byl Walló vypovězen k 30. 6. 1939 (dle výměru presidia ministerstva dopravy) a o jejích pozdějších zaměstnáních se nepodařilo získat informace. 

Zdenka Walló pocházela z Prahy, ve 30. letech bydlela u matky v ulici Na Valech poblíž dnešní Hradčanské a předtím, než v červenci 1942 odjela do ghetta Terezín, bydlela s matkou na Vinohradech v Americké ulici. Po necelých dvou letech v Terezíně byla 18. 5. 1944 jako padesátiletá společně se svou sedmdesátiletou matkou odtransportována na východ do vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Vzhledem k jejich vyššímu věku je pravděpodobné, že ani jedna z nich neprošla první selekcí na osvětimské rampě a obě byly bezprostředně po příjezdu zavražděny v tamějších plynových komorách. 

Zdroje:
Archiv Českého rozhlasu
Národní archiv, f. Policejní ředitelství Praha II - všeobecná spisovna – 1931 – 1940, karton 11733, sign. V 305/14 wallo zdenka
Národní archiv, f. Policejní ředitelství Praha II - evidence obyvatelstva
E-mailová korespondence autorky s Olgou Walló, listopad–prosinec 2014
Lustigová, Martina. Tygří kožich Zdeňky Walló. In: Radio Praha: Zprávy z České republiky [online]. 2006 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/tygri-kozich-zdenky-wallo 

Autor:  Tereza Mašková

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas