Jak se připravoval film Bitva o rozhlas

Dokumentární film Bitva o rozhlas je sestavený výhradně z autentických filmových záběrů z roku 1945. Zahrnuje všechny dosud známé záběry z bojů o rozhlas v Praze na Vinohradech. Pokud se podaří ještě nějaké snímky objevit, připravíme novou verzi filmu.

Myšlenka vytvořit dokumentární film o bojích o rozhlas vznikla už v roce 2004 při přípravě multimediálního projektu Bitva o rozhlas 1945/2005. Iniciátorům akce Alexandru Píchovi z ČRo a Radku Galašovi z Policie ČR se ale tehdy nepodařilo najít dostatek autentických záběrů. Národní filmový archiv ještě nebyl digitalizovaný a tehdy dostupné záběry ještě neposkytovaly dostatek materiálu. Požádali proto o spolupráci Českou televizi, která natočila dokument Bitva o rozhlas, založený hlavně na výpovědích historiků. 

Multimediální tým ČRo se tehdy zaměřil na dokumentární film založený na rekonstrukci bitvy o rozhlas, kterou pořádal Český rozhlas a skupiny vojenské a policejní historie v Praze na Vinohradské, Balbínově ulici a okolí 5. a 7. května 2005. Vznikl tak dvoudílný film o bitvě o rozhlas a událostech z Pražského povstání. Autentické dobové záběry ale tento dokument ještě neobsahoval. 

Pomohla digitalizace 

Karel Mikoláš odpálil do vchodu pancéřovou pěsť - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Karel Mikoláš odpálil do vchodu pancéřovou pěsťFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

V roce 2014 zvolilo Centrum Nová média ČRo stejný multimediální koncept jako před deseti lety. Českému rozhlasu tentokrát už pomohla digitalizace Národního filmového archivu. Jeho pracovníci vyhledali pro ČRo už téměř neznámý zpravodajský film Květen 1945 s autentickými záběry z Pražského povstání a také dokument Cesta k barikádám Otakara Vávry z roku 1946, o kterém odborníci už delší dobu věděli. 

Když náhledy obou filmů z roku 1945 a 1946 viděli odborníci a spolupracovníci z Českého rozhlasu, Vojenského historického ústavu a Muzea Policie ČR, fascinovaně sledovali, jaké množství dobových záběrů se nedostalo na veřejnost po dlouhá desetiletí. Je skoro k neuvěření, že je tak dlouho nikdo nevyužil pro dokumentární filmy o Pražském povstání, kterých se mezitím natočily desítky. 

Výběr autentických záběrů 

První výběr pro film provedli Radek Galaš a Alexandr Pícha. Museli hlavně identifikovat, které záběry se týkají rozhlasu, ať už bojů nebo souvisejících událostí. O rozhlasu vybrali všechno, výběr dalších záběrů z Pražského povstání omezovaly finanční možnosti, protože Národní filmový ústav požaduje za využívání filmových záběrů vysoké licenční poplatky. Dohromady ČRo objednal z NFA asi 15 minut záběrů z obou filmů, pro konečný dokumentární film jich nakonec koupil více než 11 minut. 

První velmi hrubý sestřih ze získaných záběrů vytvořil režisér Centra Nová média ČRo Radomír Šofr. Dobový komentář do něj nebyl zahrnutý, protože ze vzájemných diskusí už bylo jasné, že režiséři obou dokumentů nesestavili v letech 1945 a 1946 dobové záběry vždy podle skutečných událostí. Už z náhledů také bylo jasné, že některé záběry byly pravděpodobně dotočené až po pražském povstání. 

Objevování skutečností 

Hejtman Záruba, který velel četě českých protektorátnívh vojáků - Foto: archiv VHÚ Praha

Hejtman Záruba, který velel četě českých protektorátnívh vojákůFoto: archiv VHÚ Praha

Rozhodující práci na chronologickém sestavení záběrů podle skutečnosti provedli plzeňský publicista Zdeněk Roučka za přispění Tomáše Jakla z Vojenského historického ústavu, které ČRo ke spolupráci na filmu přizval. Zdeněk Roučka přitom studoval jednotlivé dobové filmové záběry a porovnával je se stovkami dobových fotografií ze svého archivu a s dalšími informacemi. 

Ve střižně pak Radomír Šofr skládal záběry podle výsledků výzkumu historiků Roučky a Jakla tak, jak se jednotlivé události odehrávaly. Výsledek se přitom někdy podstatně liší od toho, jak s dobovými záběry manipulovali režiséři v minulé době podle politického zadání. Z dokumentů je patrné především ohromné hrdinství českých bojovníků. Zdeněk Roučka ale také dospěl k novým souvislostem. Například poskládal mozaiku snímků, která ukazuje jiné okolnosti smrti německých civilistů na rohu Schwerinovy (Vinohradské) třídy a Balbínovy ulice, než jak je interpretoval Vávrův film a pozdějších výklady. 

Fotografie ve filmu 

Pro film jsme původně chtěli využít i dosud nepublikované fotografie z Archivu Českého rozhlasu, VHÚ a dalších zdrojů. Digitalizovali jsme a následně vyčistili i negativy uložené v některých složkách zúčastněných bojovníků. Fotoeditorce ČRo Daně Wiesnerové se tak podařilo doplnit obraz bojů o budovu rozhlasu. Fotografie z Archivu Českého rozhlasu a dalších zdrojů jsme ale nakonec využili hlavně na webu Bitva o rozhlas. Naopak ve filmu jsme je omezili, abychom nenarušovali dynamiku filmových záběrů. 

Ozvučení filmu 

Originální filmový materiál, získaný z filmů z let 1945 a 1945, není ozvučený autentickým zvukem. Kameramané tehdy v naprosté většině případů natáčeli bez zvukového záznamu. V dokumentu Bitva o rozhlas také nejsou použité komentáře z původních filmů. Obsahovali jednak málo faktických informací a hlavně je nebylo možné využít při odlišném pořadí sestavených filmových záběrů. Ve filmu jsou nicméně použité autentické zvukové nahrávky volání hlasatelů, které rozhlas vysílal za Pražského povstání. Ozvučení nahrávkami výstřelů a dalších ruchů připravil Zdeněk Roučka, hudbu a celkovou mixáž obrazu a veškerého zvuku provedl Radomí Šofr. 

Autor:  Alexandr Pícha, Dana Wiesnerová

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace