Rozhlas v posledních dnech války

Poničená budova Československého rozhlasu - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Poničená budova Československého rozhlasuFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Úterý 8. 5. označují pamětníci za nejtěžší den povstání, hlavní budova rozhlasu je stále pod palbou, jelikož se nacisté mylně domnívají, že revoluční rozhlas vysílá právě odtamtud. Tento den padl štábní kapitán Záruba, který akce u rozhlasu řídil od začátku povstání, vedení po jeho smrti přebírají major Rakouš a štábní kapitán v záloze Kopecký. Zároveň Česká národní rada ani velitelství Bartoš nereagují na telefonické výzvy hlasatelů (tou dobou se jedná o kapitulaci a průchodu nacistických vojsk Prahou).

Nacisté kapitulují 

Nedostatek informací ve vysílání proto nahrazují delší hudební bloky, mezi něž jsou vsunovány organizační zprávy. Povstalcům se během úterý daří získat vysílačky v Liblicích, Mělníku a Poděbradech a napojují je na Husův sbor. V 19:18 je konečně vysíláno důležité hlášení: „... volá Československý rozhlas: Mezinárodní červený kříž hlásí: V dohodě s českým a německým velitelstvím v Praze – budiž ihned zastavena nepřátelská činnost v Praze a okolí. Německé velitelství oznamuje svým jednotkám, že kdo neuposlechne tohoto rozkazu, bude potrestán podle stanného práva...“ Později kolem půl desáté večer rozhlas tlumočí i samotný protokol o provedení německé kapitulace. 

 

Rozhlasové hlášení – rozkaz zastavit palbu

Vložit na svůj web

Unavení redaktoři 

Miloslav Disman - Foto: Archiv Českého rozhlasu

Miloslav DismanFoto: Archiv Českého rozhlasu

Miloslav Disman vzpomíná, že hlasatelé byli po několikadenním vysílání velmi vyčerpaní, ochraptělí a také špinaví: „Všichni jsme zarostlí, od soboty se nikdo neholil, někteří neměli ještě příležitost se pořádně umýt, jsme zaprášeni a špinaví ještě po sobotním bombardování hlavní budovy – ale to vše nikomu nevadí.“ 

Rudá armáda v Praze a vysílání z Vinohrad 

Ve středu 9. 5. rozhlas po ránu nabádá občany, že „zbraně patří do rukou bojovníkům! Ti, kdož by chtěli použít příležitosti a pokusí se o vyrovnání jakýchkoliv osobních účtů, loupení, krádeže, drancování, budou přísně potrestáni“. Dále vyzývá k pomoci Rudé armádě v případě potřeby průjezdu tanků, rozebírání barikád apod. Sověti vstupují do Prahy po 8. hodině. Odpoledne jsou voláni zaměstnanci rozhlasu, aby se dostavili do práce, a už v 19:00 je obnoveno vysílání z poničené budovy na dnešní Vinohradské třídě: „Československý rozhlas zdraví svého presidenta dr. Edvarda Beneše a svoji vládu v Košicích, zdraví celý náš československý národ a zahajuje svůj prvý pořad v osvobozené vlasti...“ Relaci zahajuje prozatímní ředitel rozhlasu prof. Otakar Matoušek, po něm přednáší Zdeněk Štěpánek Nerudovu báseň Jen dál a Mirko Očadlík uvádí Smetanovu Prodanou nevěstu. 

 

Otakar Matoušek zahajuje obnovené vysílání Československého rozhlasu 9. 5. 1945

Vložit na svůj web

Zdroje
Boj o rozhlas začal v sechs hodin. In: Příběh Rozhlasu[online]. 2014 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://www.pribehrozhlasu.cz/odhaleni-89+1/dramaticke-chvile/2759821.
Český rozhlas a Ješutová, Eva a kol. Od mikrofonu k posluchačům: z osmi desetiletí českého rozhlasu. Praha: Český rozhlas, 2003.
Disman, Miloslav. Hovoří Praha: vzpomínky na revoluční květnové dny 1945 v rozhlase. Praha: Svoboda, 1975.
Kokoška, Stanislav. Praha v květnu 1945: historie jednoho povstání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005.
Rems, V. Průběh bojů o Prahu, jak jej vysílal československý rozhlas: (5.–9. květen 1945). V Semilech: nákladem vlastním, 1945. 

Úterý 8. května 1945
Autor:  Tereza Mašková

Nové články v rubrice

  •  FotogalerieAudio

    Rozhlas pod hákovým křížem

    Rozhlas byl v období 2. světové války nejúčinnější formou propagandy na obou frontách. Nejinak tomu bylo i v případě českého vysílání za protektorátu, které podléhalo německé okupační moci. I přesto byl však rozhlas...

     
  •  Audio

    Zdeněk Mančal a Miloslav Disman: dva rozhlasové osudy

    Oba patří k legendárním postavám rozhlasové historie. Oba se zároveň aktivně zapojili do Pražského povstání a na jeho sklonku pak mohli Pražanům ohlásit zprávu o německé kapitulaci. Jejich poválečné osudy byly ovšem...

     
  • Situace v rozhlase v předvečer povstání

    Po šest dlouhých let museli zaměstnanci rozhlasu vysílat v souladu s nacistickou propagandou v tehdejším protektorátě pouze německy. Přesto, a možná právě proto, se celá řada rozhlasových pracovníků zapojila do příprav...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace