Profil stanice

Budova Českého rozhlasu Brno  

Český rozhlas Brno je nejstarší, největší a především nejposlouchanější regionální stanicí Českého rozhlasu. Posluchačům v Jihomoravském a Zlínském regionu každodenně nabízíme patnáctihodinové regionální vysílání, navíc se více než dvěma hodinami denně podílíme na vysílání celoplošných stanic - a to jak zpravodajstvím a publicistikou, tak především náročnými uměleckými pořady.

Brněnské vysílání nabízí mimořádně pestrou hudební nabídku, od populárních a folklórních písní až po vážnou hudbu, a srovnatelnou pestrost v žánrech zpravodajských, publicistických i zábavných. To vše ve službách našeho hlavního cíle: být užitečným partnerem pro dospělé posluchače na celé jižní a východní Moravě. Užitečným svými častými radami pro lepší orientaci a pomoc ve stále složitějším světě, užitečným svými informacemi snad z každého moravského města a vesnice, užitečným i chvílemi zábavy pro odpočinek ve stresové době. V neposlední řadě též rozhlasem užitečným a příjemným i milovníkům kultury, kterých je mezi našimi posluchači tradičně velké množství, snad i většina.

Jsme rozhlasem veřejné služby pro obyvatele i příznivce jižní Moravy. Rozhlasem moderním, současně však také rozhlasem tradičním. A mezi těmito dvěma zdánlivě protikladnými trendy nevidíme v našem vysílání žádný rozpor. Naopak: právě stále intenzivnější hledání a uchovávání tzv. tradičních hodnot, jako jsou například láska, pravda, rodina, vztah k rodné zemi i rodnému jazyku, je dnes společenským jevem velmi soudobým, tedy i navýsost moderním. Potřebným a užitečným . A Český rozhlas Brno je stanicí, v jejímž vysílání tyto hodnoty preferujeme, hledáme - a stále častěji také nalézáme.

Vždy vzájemně s našimi posluchači.

 [283x161]  

Dosah vysílání Českého rozhlasu Brno  

Studio na střeše Zemského domu  

Historie

Brněnská stanice začala vysílat hned rok po pražské, přesně 10. května 1924. Už v září téhož roku má brněnská odbočka Radiojournalu vlastní studio na střeše Zemského domu a v následujícím roce už nevysílá pouze zprávy, ale i každodenní hudební produkce, odborné přednášky, pohádky pro děti a dokonce přímý přenos z Národního divadla v Brně. Koncem dvacátých let už rozhlas sídlí v nových studiích v Sokolském stadionu na Kounicově ulici (z nichž některá využívá Český rozhlas Brno ještě i dnes).

Nastává první slavná éra brněnského rozhlasu: vysílá se živé zpravodajství, vznikají první komponované reportáže a akustické montáže, profesor Helfert propaguje nejen hudbu vážnou, ale i lidovou, rychle se rozvíjejí odborné redakce jako literární, zpravodajská, sportovní. Brno se stává centrem rozhlasového humoru, jenž produkuje dokonce ve dvou výrazných podobách: humor spíše kabaretní je dodnes svázán se jménem Oldřicha Nového, zábavu více lidovou předvádí nezapomenutelný stréček Křópal z Břochovan v podání Valentina Šindlera. Živého vysílání se dočká (a úspěch po celé Evropě sklízí) snad nejslavnější česká rozhlasová hra všech dob "Cristobal Colón" od Františka Kožíka, je založen také brněnský Rozhlasový orchestr. Dobový tisk charakterizuje tuto nadějíplnou éru snad nejpřesněji:

Hlasatelna na ulici Lidické  

"Brněnská odbočka, jejíž práci od samých začátků vyznačuje těsná součinnost hudebníků, literátů, techniků a novinářů, s dvojnásobnou energií a chutí hledá nové cesty; vrhá se lačně na každý námět, neuzavírá se před žádným nápadem. Chce být soudobá, ale ne jen z touhy po sensačnosti, nýbrž ze skutečného vědomí, že je ve službách této současnosti...zdravě založenému regionalismu."

Na tuto slavnou éru, přetrženou válkou a budováním socialismu, dokázal brněnský rozhlas navázat až v šedesátých letech. Snad stačí vzpomenout jen několik jmen z desítek osobností, jež se - většinou současně - sešly v bodově rozhlasu na Beethovenově ulici: básníci Oldřich Mikulášek, Jan Skácel a Zdeněk Kriebl, dramatik Antonín Přidal a dramaturg Karel Tachovský, humoristé Miroslav "Peťura" Skála, Vlastimil Pantůček a Vladimír Fux, režisérka Olga Zezulová, folkloristé Jaromír Nečas a Jaroslav Jakubíček, hudební skladatelé. To je jen část z těch, kteří navrátili brněnské stanici punc špičkové rádia, kteří dokázali propojit brněnskou a moravskou kulturu s kulturou evropskou i světovou, kteří se nebáli jak výsostných uměleckých experimentů, tak i dobré a opravdu lidové zábavy. Posluchači se jim odvděčili mimořádnou přízní, posrpnoví kádrováci většině z nich vyhazovem.

Tato slavná minulost (bývaly ovšem časy i neslavné) nás všechny zavazuje, nicméně se jí nemůžeme dát svazovat. Snažíme se jít ve stopách našich nejlepších předchůdců, i když už chodíme v hodně jiných botách?a řada odborných ocenění našich programů, jakož i prudce vzrůstající zájem posluchačů o naše vysílání nám dávají naději, že (snad) jdeme i my dobrou cestou.

Nejvýraznější vizitkou brněnské stanice byla znělka - úryvek písně "Moravo, Moravo" nahraný na elektrickém klavíru - znělkostroji zhotoveném továrnou A.PETROF. Znělka poprvé zazněla 28.září 1935. Znělkostroj je dnes uložen v Technickém muzeu v Brně. |    

Fotogalerie - z historie Českého rozhlasu Brno