Ecce Homo - Gertruda Steinová

Roku 1893 Gertruda Steinová nastoupila na dnešní Radcliffovu kolej v Cambridgi. Studovala psychologii u prof. Williama Jamese a pod jeho vedením experimentovala i s automatickým psaním. Později ji James navštívil ještě i v Paříži. Po studiích na lékařské škole Johna Hopkinse v Baltimore zamířila r. 1903 Gertruda Steinová opět do Paříže. Nejprve žila v domácnosti, kterou s ní sdílel bratr Leo a od r. 1914 společně a Alice B. Toklasovou, svou celoživotní partnerkou. Obývaly č. 27 v Rue de Fleurus, nedaleko Lucemburských zahrad a tento dům se brzy proslavil jako literární a vůbec kulturní salón, jímž musel projít snad každý do Paříže přicházející mladý umělec. "Amerika je moje země, ale mým domovem je Paříž", řekla později na toto téma již slavná spisovatelka. Mířili sem zejména mladí Američané jako Ernest Hemingway či Francis Scott Fitzgerald, kteří budou později řazeni do skupiny, jejíž pojmenování vymyslela také Steinová, ztracená generace. To však bude již po první světové válce, která s životem spisovatelky značně zamíchala. Její výbuch ji totiž zastihl v Anglii, ale po krátkém zaváhání se Steinová i svou přítelkyní vrátily do Paříže, kde založily Americký výbor pro pomoc francouzským zraněným. Steinová dokonce zraněné sama převážela. Obě dámy za to po válce obdržely vysoká francouzská vyznamenání. Obdobně se zachovaly za další války, kdy odmítly opustit Francii, přestože jim oběma pro židovský původ hrozilo značné nebezpečí a ukrývaly se s podporou Pétainova režimu na venkově.

Logo|foto:Český rozhlas

Již na přelomu století začínající autorka experimentovala s jazykem, ale její novela z r. 1903 byla přesto ještě příliš přímočará a pro zřetelný lesbický obsah mohla být publikována až po její smrti. Poté Steinovou ovlivnil kubismus a jeho mnohorozměrná vize, pod jeho vlivem začala zjednodušovat svůj jazykový projev až si vytvořila jakýsi svůj osobitý idiomatický jazyk. Její výtvory jsou proto často nepřeložitelné, což je dnes důvodem úpadku její popularity. Přesto i pražská poetická vinárna Viola v 90. letech připomněla Steinovou pořadem z jejího díla, nazvaným podle jednoho z jejích nejproslulejších veršů Růže je růže. Tehdy je recitovala Květa Fialová a pořad byl vysílán i v České televizi. Když tento slavný provokativní verš musela jeho autorka kdysi hájit, napsala: "Vím, že v denním životě nechodíme kolem a neříkáme si ,Růže je růže je růže´. Ano, nejsem blázen, ale uvažte, že v tomto verši je poprvé za staletí v anglické poezii růže červená."

Logo|foto:Český rozhlas

Snad nejznámější knihou Gertrudy Steinové je Autobiografie Alice B. Toklasové (1933). Přestože jméno v titulu patří její mnohaleté partnerce, napsala tuto knihu autorka sama a o sobě. Toklasová, která ji přežila o více než dvacet let, vydala vlastní autobiografii pod názvem Co si pamatuji až r. 1963. Gertruda Steinová publikovala mnoho knih, ale známější byl její salón, kam chodili mnozí umělci. Spisovatele jsme již jmenovali, ale nesmíme zapomenout ani na výtvarníky jako byli Pablo Picasso, Paul Cézanne nebo Henri Matisse. Stala se více než spisovatelkou kulturním pojmem. Hezký den!