Ecce Homo - bramborová válka

13. květen 2004
Ecce homo

Před 225 lety byla tzv. těšínským mírem ukončena válka o bavorské dědictví, která se u nás nazývala posměšně kvůli krátkosti trvání a nevýrazné bojové činnosti též "bramborovou válkou".

Když v prosinci roku 1777 zemřel bezdětný bavorský kurfiřt Maxmilián Josef, syn Karla Albrechta, samozvaného českého krále, vymřela jím wittelsbašská linie bavorských panovníků. Vláda v Bavorsku tak přešla na nejbližšího příbuzného, falckého kurfiřta Karla Theodora. Ten si jako panovník svěřených území příliš nevážil a bez jakéhokoliv zákonného podkladu je nabídl spolucísaři Svaté říše římské Josefu II. Jako adekvátní náhradu přitom požadoval Rakouské Nizozemí, které císař držel od počátku století, když k němu přišel pro změnu z dědictví španělských Habsburků. Pro Rakousko to byla samozřejmě šťastná nabídka. Nizozemské provincie byly sice bohaté, ale poněkud vzdálené, Bavorsko leželo hned za hranicemi a bylo nepochybně rozlehlejší. Navíc by tak byla kompenzována ztráta Slezska, zabraného pruským královstvím. Rakouský kancléř Václav Antonín Kounic také hned pružně zareagoval a začal připravovat potřebné smlouvy. V Evropě tato transakce nevyvolala nijak velké pozdvižení, jen tradiční oponent rakouské politiky, pruský král Friedrich Veliký byl razantně proti dalšímu zvětšování a posilování rakouského panství. Zmobilizoval tradičně rychle svoje vojska a už 5. července 1778, poté, co si zajistil podporu saského kurfiřta, vstoupil vojensky do severních a východních Čech.

Logo

Výsledný konflikt mezi Pruskem a Rakouskem byl více než vojenskou akcí podnikem diplomatickým, ve vojenské oblasti spíše demonstračním. Do čela rakouského vojska se postavil sám císař Josef a generál Gideon Laudon. Josef se rozhodl vést obrannou válku a většinu vojska soustředil do prostoru kolem Mnichova Hradiště, Jaroměře, Smiřic a Kuksu. Celý konflikt se omezil především na poziční válku, během níž došlo k několika epizodním srážkám, např. u Heřmanic, Kramolny a Trutnova. Dobře rozestavěná obrana donutila útočníka, aby se nejprve stáhl od Prahy. Když jeho vojska marně hledala protivníka, s nímž by bylo možno svést rozhodující bitvu, razance prvotního útoku upadala. Pruská vojska po čase začala trpět hlady a sháněla potravu, kde se dalo. Název "bramborová válka" povstal právě z tohoto aspektu celého konfliktu. České obyvatelstvo tehdy ještě brambory neznalo, ale Prusové jimi byli zásobováni. Protože byli vlastně z Branibor, vzaly brambory jméno od země jejich původu. Říkalo se však této válce i "švestkový povyk", neboť hlavní akce probíhaly v době jejich dozrávání. Prusové se už na podzim 1778 stáhli do Saska a uvítali, že se Rakousko rozhodlo vyřešit celý konflikt smírně. Mírovou smlouvou uzavřenou právě před 225 lety se Marie Terezie zřekla lén Koruny české v Bavorsku a Falci a získala pro Rakousko oplátkou úrodný trojúhelník podél řeky Innu, tzv. innskou čtvrť (Innviertel). V Bavorsku byla uznána vláda falckého kurfiřta Karla Theodora.

Logo

Válka, ačkoliv neměla nijak zásadní výsledek, vedla ještě k jednomu rozhodnutí. Aby byly napříště české země lépe chráněny proti případnému útoku ze Slezska, Lužice či Pruska, měly být vybudovány dvě nové klíčové pevnosti. Tak vznikly plány na vystavění opevněných posádkových měst Terezín u Litoměřic a Ples u Jaroměře, přezvaný později na Josefov. Hezký den!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.