Ecce Homo - Karl, hrabě von Stürgkh

30. říjen 2004
Ecce homo

Před 145 lety se v Grazu narodil Karl, hrabě von Stürgkh, rakouský politik, který se do historické paměti zapsal spíše než svým působením svou smrtí. Stal se totiž obětí politické atentátu, což v Rakousku zase nebylo tak časté jako v jiných zemích.

Rodina Stürgkhů pocházela původně z Bavorska, ale její předkové se už v 16. století přestěhovali do Štýrska a jedna větev získala inkolát také v Horním Rakousku. Za třicetileté války získali pro nějaké zásluhy postavení svobodných pánů a r. 1711 byli povýšeni do stavu říšských hrabat. Ostatní příbuzní se patrně příliš nevyznamenávali, takže Karel, hrabě von Stürgkh, je vlastně z celé široké rodiny nepochybně tím nejzasloužilejším. Narodil se ve Štýrském Hradci roku 1859, patřil tedy k nové generaci politiků, neboť byl mladší i Masaryka.

Logo

Vystudoval práva a vstoupil do státní služby. V r. 1886 byl povolán do tehdejšího ministerstva kultu a vyučování, kde mu byl přidělen středoškolský referát. R. 1894 byl jmenován dvorním radou. Jako držitel velkostatků Halbenrainu a Klöchu ve Štýrsku byl hrabě Stürgkh zvolen r. 1891 poslancem za kurii svěřeneckého velkostatku do říšské rady, a to jako kandidát německé liberální strany. Vstoupil do spojené německé levice a poté, co se rozpadla, přešel do skupiny ústavověrných velkostatkářů. Stal se jedním z vůdců této strany, která přes svoji nepočetnost nepostrádala značný vliv. Vždy byl stoupencem jednotného německého postupu proti Slovanům. Česká politická žurnalistika jej proto hbitě zař adila do kategorie známých čechožroutů.

Logo

Snad proto byl také zvolen do výkonného výboru německých stran v poslanecké sněmovně. Při změnách vlád byl často kandidátem na ministerské křeslo. Smutně proslul svým ostrým bojem proti zřízení slovinských paralelek při státním gymnáziu v Celji. Dějiny mu později nedají za pravdu, protože toto tehdy štýrské město s velkým podílem slovinských obyvatel připadne po r. 1918 Jugoslávii. Stürgkh si však vzal celou věc natolik k srdci, že se po uskutečnění plánu, kterému oponoval, vzdal svého úřadu na ministerstvu. R. 1907 mu voliči oplatili, neboť po zavedení všeobecného hlasovacího práva ve volbách do říšské rady zcela propadl. Císař jej však nenechal na holičkách a povolal jej do panské sněmovny.

Od 3. listopadu 1911 byl hrabě Stürgkh povolán do čela vlády. Když pak vypukla válka, vládl bez parlamentu. Přesně měsíc před smrtí "stařičkého mocnáře", 21. října 1916 byl neoblíbený politik Karl, hrabě von Stürgkh, zastřelen sociálním demokratem Bedřichem Adlerem. Bedřich Adler byl synem předsedy strany Viktora Adlera, a nebyl žádný mladík, neboť mu bylo tehdy 37 let. Jeho protest proti válce byl oceněn trestem smrti, brzy však byl amnestován a po válce a zániku Rakouska propuštěn. Dožil se osmdesátky, zatímco Stürgkhovi zkrátil život na pouhých 57 let. Hezký den!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.