Jak se stěhuje dům ze Švédska na Moravu? Ve dvou kamionech
Nedaleko Moravského Krumlova stojí architektonická kuriozita: dva stejné přízemní domky původně postavené v roce 1856 ve Švédsku. Jak se stěhuje dům ze Švédska na Moravu?
Přes sto padesát let stará roubenka postavená čistě jen ze dřeva. Na Moravě je sice takových domů víc, přesto je ten, ve kterém žije Kateřina Nordin Doskočilová s manželem, jediný svého druhu. Přivezli si jej totiž ze Švédska.
Vazba na Švédsko není úplně náhodná: Kateřina Doskočilová se totiž za Švéda provdala. Proto, když se rozhodli koupit nový dřevěný dům, hledali jej nejprve prostřednictvím inzerátu na švédských internetových stránkách.
„Původně jsme hledali nový dům, protože ve Švédsku bylo více možností než u nás. Ale nakonec jsme objevili několik zajímavých starých domů a museli jsme podniknout cestu po Švédsku, abychom našli ten nejlepší,“ popisuje hledání Doskočilová.
Když „svůj“ dům poprvé spatřili, bylo jasno. Patrová dřevěná stavba ve vsi na severu Švédska jim učarovala. Koupili ji a hned začali pracovat na splnění svého snu. Což znamenalo opravdu velké množství práce.
„V době, kdy jsme dům koupili, byl čtyřicet let neobydlený. A předtím v něm bylo jakési zdravotní středisko. Byla v něm tedy spousta vybavení, které s tím souvisí – nočníky, staré postele,“ vzpomíná Doskočilová.
Ani po vyklizení ale nebylo hotovo. Bylo zapotřebí strhat tapety, očistit stěny a také zbavit dům důkladné izolace. Ta v roce 1856, kdy dům vznikal, představovala metrovou vrstvu mechu a listí ve stropě i podlahách. Bylo třeba také vyškrabat hliněné spárování mezi trámy. Když skončil s těmito pracemi manžel Kateřiny Doskočilové, přišli na řadu odborníci.
„Měli jsme štěstí, že jsme našli tady u Kunštátu neuvěřitelně šikovné tesaře, kteří ten patrový dům rozebrali za deset dnů. Všechno se vešlo do dvou kamionů,“ vysvětluje obyvatelka unikátního domu.
A tím všechno má na mysli i okna, dveře, podlahy, stropy i původní kachlová kamna. Dům byl totiž ve vynikajícím stavu, stejně jako původní vybavení. Proto důležité části interiéru ponechali tak, jak byly. I s drobnými „vadami na kráse“, které ale dodávají na osobitosti.
„Původní podlahy nám nikdo nechtěl zbrousit, protože by si na nich zničili nože na brusce. Ale jeden z řemeslníků nás navedl, abychom podlahu nechali, jak je, že je krásná. Takže jsme ji jen umyli mýdlovou vodou a navoskovali. Je sice různě prošlapaná, takže zpočátku jsme si museli zvykat, ale to byla jen otázka času,“ dodává Doskočilová.
Celý dům je postavený z borovicového dřeva. Severské borovice ale rostou velmi pomalu a tvrdostí svého dřeva se mohou směle měřit s naším dubem. Zejména po sto padesáti letech působení extrémního počasí na severu Švédska.
Původní vybavení, například kachlová kamna, doplnili manželé dalším nábytkem ve stejném duchu. „Mohli jsme mít buď starý dům s moderním vybavením, nebo s vybavením ve starém duchu. Zvolili jsme druhou možnost, i když nejde o nábytek z roku 1860,“ dodává Kateřina Nordin Doskočilová.
To nejmodernější jsou tak na roubence ze Švédska technologie, které z ní dělají energeticky soběstačný dům. Dům pro třetí tisíciletí s kořeny v tisíciletí druhém.
V rozhovoru z dopoledního Apetýtu se ale nemluvilo jen o domě, ale také o Švédsku a jeho krásách a mimo jiné se v něm dozvíte recept na výbornou rybí polévku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
