Při lezení není na myšlení čas, velí zkušenosti a intuice

28. prosinec 2015

Co motivuje jednoho z nejlepších lezců světa? Překonávání sebe sama, říká dvaadvacetiletý Adam Ondra.

Zahraniční experti ho označují za českou senzaci sportovního lezení. Adam Ondra váží 68 kilogramů, měří kolem 185 centimetrů a na kontě desítky medailí z celého světa.

„Mně se v lezení líbí to, že to není o překonávání soupeřů, ale že překonávám sám sebe. Proto nevěřím, že mi dojde motivace,“ svěřil se ve vysílání Českého rozhlasu Brno moderátorce Lucii Hostačné.

Stěny a skály zdolává brněnský rodák odmala. Ostatně i jeho rodiče se poznali při lezení. A zdůrazňuje, že při zdolávání skal nezáleží jen na hrubé síle. „Já jsem se soustředil, abych byl univerzální lezec,“ připomíná. Chce to i intuici, vědět kudy pokračovat.

I tak přípravy na nejtěžší cesty po skalách trvají i devět týdnů. Adam Ondra se dlouho připravoval sám, teprve rok spolupracuje se španělským trenérem.

Jak se vlastně takový lezec na skalách cítí? Není mu tam smutno? „Při lezení těch těžkých cest jsem koncentrovaný, nemyslím vůbec na nic,“ říká. „Myšlenky jsou někde pryč a řízení mého těla přebírají zkušenosti nebo intuice,“ přiznává lezec. Nepouští si proto ani hudbu.

Chcete vědět víc? Poslechněte si rozhovor s Adamem Ondrou.

Spustit audio