Únos a „zahlazená“ autonehoda. Baťovi nechtěli, aby se o zločinech vědělo

24. říjen 2017

Únos a autonehoda v rodině Baťových: Historici o nich donedávna nevěděli, k odhalení přispěla náhoda.

Zlín jako bezpečné, čisté město, kde zločin neexistuje. Tak si přála rodina Baťova, aby zlínský tisk referoval o jejich městě. Zločin se přitom nevyhýbal ani prominentní podnikatelské rodině.

Máte pocit, že už jste o rodině Baťových slyšeli úplně všechno? Badatelé ze Státního okresního archivu ve Zlíně vás určitě vyvedou z omylu. Teprve nedávno totiž odhalili, že v roce 1934 byli dva členové rodiny Baťových přímými účastníky policejního vyšetřování. Jeden jako oběť zločinu a druhý jako pachatel.

V odpoledním Interview o tom Saskii Mišové vyprávěl Martin Marek ze zlínského archivu. O obou případech se dozvěděl vlastně úplnou náhodou.

„Připravovali jsme den otevřených dveří a náhodou jsme objevili novinový článek o únosu tchána Jana Antonína Bati v Českém slově. Bylo to celkem překvapení, protože jsme o tom až do té doby neměli vůbec žádné povědomí,“ řekl o překvapivém nálezu.

Začal proto s kolegy pátrat v depozitářích archivu a podařilo se mu najít záznam o únosu. Přesněji řečeno o nedokonaném pokusu o únos, ke kterému došlo na začátku roku 1934.

Jeho obětí se měl stát tchán Jana Antonína Bati Rudolf Gerbec, který pracoval jako lékař. Dva mladíci ve věku dvacet a šestadvacet let jej chtěli zneužít a snadno přijít k penězům.

Zavolali proto Gerbece v deset večer k případu do místní školy. „Celou cestu lékaře sledovali, zda jde opravdu sám a zda nejede automobilem. A když byl na ulici úplně sám, povalili ho na zem, udeřili ho do obličeje a snažili se ho přemoci,“ popsal útok Marek.

Gerbec se ale nedal a usilovně se mladíkům bránil a volal o pomoc. Nakonec se v ulici opravdu někdo další objevil a oba mladí muži se dali na útěk. Nebylo jim to nic platné – jednoho z nich chytili při útěku lidé, kteří přišli Gerbecovi na pomoc, druhého si vyzvedli policisté u něj doma.

„U soudu se mladíci hájili tím, že to byl mladický, neuvážený čin spáchaný pod dojmem sledování kovbojek a podobných filmů. Dokazovali to tím, že plánovali Gerbece schovat na půdě jednoho z domů, kde bydleli, což byl nesmysl, protože by ho museli dostat přes celý Zlín,“ podotkl Marek.

Chtěli žádat půl milionu korun

Starší z pachatelů tedy nakonec dostal od soudu osmiměsíční trest, ten mladší dostal tříletou podmínku. Případ měl ještě nečekanou dohru. V době, kdy už si starší pachatel trest odpykal, přistihl jeden Zlíňan oba mladíky, jak v nedalekém lese kopou skrýš v zemi.

Pozdější policejní vyšetřování odhalilo, že právě v této skrýši plánovali lékaře schovat, chtěli ho držet po celou dobu svázaného a měli dokonce nachystané vyděračské dopisy pro jeho manželku. Za vydání Rudolfa Gerbece požadovali půl milionu korun.

I když tento incident odhalili archiváři díky článku, zlínské baťovské noviny o pokusu o únos téměř neinformovaly. Novináři jej odbyli krátkým článkem na jedné ze zadních stran a pokus o únos navíc vylíčili politickou optikou – spojovali pachatele s komunistickým hnutím

Podivná nehoda cyklisty Pytelky

Dalším prakticky neznámým incidentem byla nehoda z poloviny prosince roku 1934, jejímž účastníkem se stala manželka Tomáše Bati, Marie.

Při odbočování do hlavní brány Baťových závodů se tato řidička střetla s cyklistou, který přeletěl přes kapotu a utrpěl komplikovanou zlomeninu stehenní kosti.

„V záznamu policejního vyšetřování je popis nehody, policejní komisař přiložil i plánek. Neuvádí ale žádného viníka a táže se, jakým způsobem má dále postupovat. Na dalším listě je pak jednoznačně za viníka označen cyklista Pytelka. Co je ale ještě zvláštnější a nikdy jsem to neviděl, je způsob, jakým je do spisu zasahováno – je tam přepisováno tužkou a vina je stále posouvána směrem k cyklistovi,“ upřesnil Martin Marek.

Archiváři prošli i osobní složku Pytelky, který byl zaměstnancem Baťových závodů. Tam je situace vylíčena ze strany cyklisty – úplně jinak ne v oficiálním spisu.

„Co je zvláštní, že pět dní po nehodě byla Pytelkovi nabídnuta částka 5 500 korun jako odškodné, což tehdy představovalo asi šest měsíčních platů,“ naznačuje Marek, že vina asi opravdu nebyla na straně cyklisty, který navíc utrpěl doživotní zdravotní následky.

Krom velkorysého odškodného totiž Josefu Pytelkovi nabídlo vedení závodu také opětovný návrat do práce a to na takovou pozici, aby nebyl finančně poškozen. Tehdejší zákony přitom umožňovaly člověka po čtyřtýdenní nemoci propustit.

autoři: Saskia Mišová , ska
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.