Nástavconá skříň - o kráse a bohatosti výzdoby barokního nábytku
Doba baroka přinesla do vývoje užitého umění mnoho nových objevů, které zpříjemňovaly a zkrášlovaly život. Jednou z nejzřetelnějších proměn, byl přechod ve zpracování nábytku směrem od řezby k intarzii.
Nástavcová skříň ze sbírek Moravské galerie v BrněFoto: Moravská galerie
Intarzie byla v předchozím renesančním období luxusní záležitostí a uplatňovala se jen na nejdůležitějších a nejcennějších kusech nábytku. Spíše se používalo vyřezávané masivní dřevo mořené tmavými nátěry. Interiér vybavený tímto nábytkem byl hodně tmavý. V barokním období se ale interiéry výrazně projasnily, což umožnil právě nástup práce s dýhou a intarzií. Dýhovaný nábytek dnes pro nás není nic zvláštního, ale v novověku byla schopnost krájet drahá a krásná dřeva do tenkých dýh velmi ceněná. Nejoblíbenější bylo dřevo ořechové, které tvořilo základ do něhož se vkládaly často velmi složité ornamentální nebo i figurální obrazce. Tyto intarzie vznikaly z nejrůznějších druhů dřev, oblíbená byla švestka, zvláštností byl tzv. bahenní dub nebo kořenice. Nejlepší mistři používali i jiné materiály, jako byl cín, perleť nebo i želvovina. Nejznámější dílna se nacházela v Paříži a vedl ji Charles André Boulle, který vytvořil pro krále Slunce Ludvíka XIV. dodnes obdivované kusy.
Umění intarzie bylo úspěšně rozvíjené i ve střední Evropě. Jedním z důkazů je nástavcová skříň ze sbírek Moravské galerie v Brně. Téměř tři metry vysoká skříň představuje typický příklad barokního přepychového nábytku, který se vyráběl vždy pro konkrétní ho objednatele a dokonce i pro určité místo v jeho domě. Zvlněná fasáda tvořená početnými zásuvkami je pokrytá přebohatou intarzií. V kořenicové dýze je páskovou intarzií vykreslen ornament proplétajících se hadích těl. Na bocích pak nalezneme intarzie váz s květinami - růže, pivoňka, tulipán a granátové jablko, jejichž stonky jsou provedeny ze zeleně barveného dřeva. Nejsložitější intarzie se nachází ve střední části, které vévodí dvířka s heraldickým znakem rodu, pro nějž byla skříň vyrobena. Na vzpínajícího se koně navazují postavy lva a gryfa třímající v pařátech větev, které jsou na bocích horního nástavce. V rozích okolo erbu vytvořil mistr postavy čtyř žen, které personifikují čtyři roční období.
Skříň byla vytvořena pro velmi bohatého šlechtice. Podle erbu s koněm, je možné se domnívat, že jím byl uherčický hrabě František Josef Heissler von Heitersheim, který ve 30. letech 18. století získal důležité státní posty a podle toho si také musel nechat vybavit svůj palác v Brně. Připomínkou tohoto rodu jsou i řezby tureckých hlav na nástavci, které upomínají na jeho otce, slavného turkobijce Johanna Donáta.
