15. prosince  2009  rubrika: Pořady

Příběhy a tajemství krásných předmětů - Výstava "Hračka na 15 způsobů"

Šnečice a šneček

Renata Lištutínová, Šnečice a šneček, 1983, Moravská galerie v Brně - Foto:  Moravská galerie

Renata Lištutínová, Šnečice a šneček, 1983, Moravská galerie v BrněFoto:  Moravská galerie

Vánoční čas asi nejvíce očekávají děti. Pod stromeček si nejvíc přejí hračky. V poslední době rodiče stále častěji nakupují dětem i hračky, které nejsou jenom zmenšeninami lidského světa, jako například panenka Barbie, ale rozvíjejí fantazii a jsou vyrobené z přírodních materiálů.
Vyrobit takovou hračku ale vůbec není jednoduché. Teprve na konci 19. století si pedagogové začali uvědomovat, že k rozvoji dětské duše je potřeba něco víc. Na místo panenek s porcelánovými hlavičkami začali doporučovat výrobu jednoduchých hraček, zvířátek, rostlin a stavebnic, které by dětem umožňovali rozvíjet fantazii. 

Největší roli v proměně hračky sehráli výtvarníci sdružení kolem Wiener Werkstätte nebo Artěle, mezi válkami pak hlavní tón udával Bauhaus. V Brně se vývojem moderní hračky začali zabývat výrobci už před válkou. Nejznámější byly dílny architekta Bohumíra Čermáka a jeho kolegy Josefa Čejky, který navrhl oblíbenou hračku z korálků narvanou Bejbl. Roku 1924 byla v Brně založena Střední škola uměleckých řemesel (dnešní Střední škola umění a designu), kde hned od počátku fungoval ateliér tvorby hračky. Škola sledovala především produkci německého Bauhausu, který je vzorem dodnes a na jeho tradici se odvolával poslední vedoucí ateliéru akademický sochař Radan Pantůček. 

V čele ateliéru stál v letech 1981-2008, kdy činnost ateliéru skončila. Právě během jeho působení vznikla v ateliéru celá řada pozoruhodných realizací, které do svých sbírek v několika etapách získala Moravská galerie v Brně. Část této kolekce, výběr patnácti hraček, je představena zde na výstavě. Specifická je pro ne úspornost výtvarného vyjádření, díla jsou vesměs přísně geometrická, dekor se omezuje na nejmenší možnou míru. Zároveň zůstávají vtipná a veselá. Hlavním cílem je rozvíjet dětskou fantazii, kreativitu, motorické schopnosti. Studenti se zabývali pracemi pro nejmenší i odrostlejší děti, museli se utkat i s úkoly jako návrhy hraček pro zrakově postižené. Kromě toho pracovali i na řešení interiérů herních prostor v mateřských školách, nemocnicích, sociálních zařízeních, nebo se zabývali navrhováním drobností jako například suvenýry. 

Výstava Hračka na 15 způsobů je otevřená ve výstavním prostoru Podesta Uměleckoprůmyslového muzea Moravské galerie v Brně. 

Zajímavosti z dřívějších dílů a povídání o cenných předmětech ze sbírky Uměleckoprůmyslového muzea najdete v příspěvku Příběhy a tajemství krásných předmětů.