Vzpomínka kamaráda a rozhlasového souputníka Jaromíra Nečase
Luboš Holý „žil v písni“ a já jako hudební redaktor Československého rozhlasu Brno měl jsem možnost jeho zpěv léta uplatňovat ve vysílání.
Poprvé jsem Luboše jako zpěváka naživo zaznamenal v Hrubé Vrbce u muziky Joženy Kubíka. To byl ještě kluk - nevím, jestli už po mutaci - ale ten vjem osobitého zpěvu mám ve sluchu a před očima stále.
Od doby, kdy Luboš přišel do Brna na studia, někdy po osvobození v roce 1945, jsme o sobě víc než věděli. Sledoval jsem ho jako zpěváka a muzikanta ve Slováckém krúžku, ve Veterinární muzice, kterou spoluzakládal, v muzice Antonína Jančíka a především jako zpěváka s nejbližšími muzikami z Horňácka. A potom především jako pěveckou hvězdu BROLNu.
To jsme teprve na začátku jeho životní potřeby se vyzpívat. Sám to jednou v rozhovoru naznačil: „Pro mě osobně je píseň nezbytnou součástí života, je mi kamarádkou a věrnou přítelkyní, je mi nedostižným psychotonikem zejména při zahraničních toulkách a zázračným lékařem neduhů denního i profesionálního života...“
Žel jeden neduh se mu přezpívat nepodařilo, ale víme, jak to uměl!
Pohřeb Luboše Holého se bude konat v sobotu 5. února ve 14 hodin v kostele v Hrubé Vrbce.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
