Toulavý jazýček: Italská kuchyně a recept na Coppa al mascarpone
Italská kuchyně
Italská kuchyně se v posledních letech díky vyváženému zastoupení zeleniny, těstovin, ryb a mořských plodů dostává do čela kulinářských žebříčků - italská jídla jsou velmi chutná, nápaditá, ne příliš složitá na přípravu a v neposlední řadě odpovídají moderním trendům zdravého stravování.
Pro italskou kuchyni, stejně jako pro ostatní středomořské kuchyně je určující použití olivového oleje, a to především za studena lisovaného panenského olivového oleje označovaného jako EXTRAVERGINE OLIO D´OLIVA.
Ten se často kombinuje s česnekem a dalšími bylinkami - typické je zvláště oregáno a bazalka, dále pak rozmarýn, šalvěj či tymián.
Na italském trhu existuje na 400 druhů těstovin PASTA lišících se od sebe tvarem, délkou, povrchem nebo velikostí.
Těstoviny se vaří ve slané vodě. Vodou rozhodně nešetřete - na 100 g těstovin se doporučuje až 1 litr vody, těstoviny vařte po dobu uvedenou na obalu. Italové jsou zvyklí vařit těstoviny AL DENTE tedy "na zkus" - těstoviny zůstávají uprostřed maličko nedovařené. K míchání těstovin používáme vždy dřevěnou vařečku, nikdy ne kovovou lžíci!
K těstovinám existuje nepřeberné množství omáček. Tou úplně nejzákladnější je rajčatová - z rajčat čerstvých, spařených a oloupaných, oloupaných a rozmixovaných na pyré, nebo v podobě rajského protlaku či kečupu. Pozor ale, tento rajský protlak a kečup má do našich jmenovců daleko!
Těstoviny se často kombinují s dalšími typicky italskými ingrediencemi jako jsou různé speciální sýry - parmezán (zraje až 3 roky), mozarella (měkký sýr nejčastěji servírovaný s rajčaty, olivami a bazalkou), gorgonzolla (sýr s modrou plísní ze stejnojmenného italského města poblíž Milána) či se zeleninou. Dalším oblíbeným italským sýrem je krémovitý sýr "mascarpone" nebo syrovátkový sýr "ricotta".
Nezbytnou italskou ingrediencí je i ACETO BALSAMICO - ušlechtilý vinný ocet (nejlepší je z Modeny). Vyrábí se kvašením bílého vína v dubových sudech, kde po několika letech získá tmavohnědou barvu, typickou aromatickou a kyselou chuť - značkové octy zrají v sudech nejméně 3 roky. Balzamikový ocet se používá nejen do salátů, ale i do pokrmů teplé kuchyně.
Piniové oříšky (jadérka šišek pinií-borovic) jsou zase nenahraditelnou ingrediencí italského PESTA (směs mletých piniových oříšků s utřeným česnekem, bazalkou a olivovým olejem). Ostrost pak italské kuchyni dodávají oblíbené peperoni (feferonky) či ještě ostřejší chilli papričky peperoncini. Nezbytným doplňkem italské studené i teplé kuchyně jsou také zelené či černé olivy.
Vedle již zmíněné pizzy, která je oblíbená zvláště na severu Itálie, je dalším typicky italským pokrmem RISOTTO. V každém větším italském městě lze nalézt speciální variantu rizota - v Římě se do rizota přidávají krájené klobásy, ve Veroně houby, v jiných oblastech je to pak smetana. Pro rizoto se používá speciální rýže s krátkým zrnem "arborio" - podstatou přípravy rizota je vaření rýže za stálého míchání v hovězím vývaru spolu s dalšími ingrediencemi a kořením.
Coppa al mascarpone
Recept zazněl v seriálu Toulavý jazýček pořadu Apetýt 7. srpna 2006.
Na porce pro 8 osob je třeba:
10 vajec, 200 g cukru, 0,5 kg sýra mascarpone, 300 g malin, 0,1 l malinové šťávy, italské piškoty Savoiarda (cukrářské piškoty)
Z vajec oddělíme žloutky a bílky. Žloutky vyšleháme s cukrem (100 g) do pěny a bílky s cukrem (100 g) do sněhu. Sýr mascarpone po lžičkách přidáváme do žloutků a pomalu rozmícháváme (nejlépe rukou, nepoužívat stroj), hmota nesmí mít hrudky. Poté pomalu smícháme se sněhem.
Italské piškoty namáčíme v malinách povařených v malinové šťávě.
Piškoty vyskládáme do obdélníkové formy a zaléváme krémem z mascarpone. Necháme ztuhnout v lednici minimálně 4 hodiny. Při podávání posypeme moučkovým cukrem.
Najděte si svůj recept.
Navštivte internetový magazín o jídle a životním stylu FoodLife.cz
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
