Brněnské studio Českého rozhlasu zahájilo vysílání přes internet

ČTK - 3.1.2005

Brněnské studio Českého rozhlasu začalo od ledna vysílat také přes internet. Novinka je součástí modernizace veřejnoprávního rozhlasu a umožní příjem zpravodajství z jižní Moravy i zájemcům z jiných regionů, řekla dnes ČTK mluvčí ČRo Brno Daniela Váchová. Internetovou podobu živého vysílání najdou posluchači na webových stránkách www.rozhlas.cz/brno.
Podle Váchové obdržel loni brněnský rozhlas velké množství žádostí o zavedení vysílání přes internet. Psali lidé z Čech i ze zahraničí. Řada z nich byli Moravané žijící a pracující v Praze, uvedla mluvčí. Ozývali se však i lidé z Ameriky. "Byli to vesměs bývalí emigranti nebo jejich potomci, kteří k Brnu nebo k Jihomoravskému kraji mají citový vztah, a o dění na Moravě tak chtějí být aktuálně informováni," dodala.
Zavedení internetového vysílání je pomyslnou poslední tečkou za loňskými oslavami osmdesátileté existence brněnského studia Českého rozhlasu. Stanice začala vysílat z Komárova 10. května 1924. S brněnským rozhlasovým studiem jsou spojena i jména takových umělců, jako byl herec Oldřich Nový nebo básníci Oldřich Mikulášek či Jan Skácel.

Autor: Zdeněk Novák
 

Kde se zastaví ČRo Brno?

Strategie č.24 - 7.6.2004

Pokud bychom hledali nejúspěšnější regionální stanici posledních let, neměli bychom jinou možnost než jmenovat brněnské studio Českého rozhlasu. Stanice, která před třemi lety s daily reach 85 tisíc posluchačů patřila do šedého průměru, pod vedením Jaromíra Ostrého nepřetržitě stoupá a poslední dva výstupy Media Projektu potvrdily její pozici jasné regionální dvojky. Květnový výsledek 222 tisíc denně sice poprvé signalizoval dosažení stropu, ale v týdenním měřítku ČRo Brno posílil o dalších 6 tisíc na úctyhodných 315 tisíc posluchačů. "Samozřejmě z úspěchu máme obrovskou radost - je za ním dřina a ta čísla jsou pro nás 13. a 14. platem. Klaním se přede všemi úspěšnými, ale i před těmi, které výšlap na výsluní teprve čeká, neboť nejtěžší hned za udržením se na špici je dostat se tam," přibližuje své pocity Ostrý.

Autor: Radek Dresler
 

Den otevřených dveří Českého rozhlasu Brno přilákal na 2200 lidí

ČTK - 6.12.2003

Na 2200 lidí si dnes prohlédlo budovu Českého rozhlasu v Brně. Chtěli vidět, jak vypadá práce zpravodaje nebo moderátora, a prohlédnout si vybavení vysílacího studia, řekla ČTK o dni otevřených dveří pracovnice rozhlasu Daniela Váchová. "Velký zájem byl o zkoušky práce s mikrofonem," prozradila. Lidé si mohli namluvit vzkazy svým známým, které poté zazněly v éteru.
Návštěvníci rozhlasu měli možnost vidět například celé první patro objektu, kde jsou nová studia a zpravodajská redakce. Mohli sledovat a případně se přímo zúčastnit živého vysílání. Velký zájem o zpravodajství a předpovědi počasí měly také děti. "Leckdy to bylo slyšet i z vysílání," svěřila Váchová.
Den otevřených dveří brněnského rozhlasu nabídl autogramiády a setkání s moderátory a redaktory, s posluchači se setkala například zpravodajka rozhlasu ve Vídni Marie Woodhamsová. Návštěvníky uvítal Mikuláš a lidové písničky dětské cimbálové muziky Fialka z Hodonína. Zpěvák Bob Frídl pokřtil nové album, kapela divadla Šprušle představila zhudebněné kuchařskými recepty Písničky z hrnce, šansony zazpívala herečka Jana Musilová. Zájemci mohli přispět i do charitativní sbírky Daruj hračku - sbírka hraček pro děti z dětských domovů. "Málokdo z lidí, kteří rozhlas poslouchají, ví, jak a kde se rozhlasové pořady vyrábějí. Právě to je hlavní důvod, proč dny otevřených dveří pořádáme," dodala Váchová. Brněnské rozhlasové studio se prezentuje na internetové adrese www.rozhlas.cz/brno. 

Brněnský rozhlas zlomil rekord

Rovnost - jihomoravský den - 28.8.2002

Brno - Nejposlouchanější regionální studio Českého rozhlasu sídlí v Brně. Vyplývá to z výroční zprávy za rok 2001, kterou v těchto dnech dostali k dispozici poslanci parlamentu. Český rozhlas Brno poslouchalo loni každý týden v průměru 187 tisíc lidí, což představuje 2,2 procenta ze všech rozhlasových stanic. Na druhé místo se po dlouhé době propadlo regionální studio v Českých Budějovicích. Český rozhlas Brno má více posluchačů než například celostátní Vltava nebo ČRo 6 - Svobodná Evropa. " Letos ale vzniklo nové studio v Jihlavě. To oslabí vysílací možnosti brněnského studia na Vysočině. Brno muselo přepustit i některé frekvence, " poznamenal poslanec Zdeněk Koudelka ( ČSSD). Podle výroční zprávy je nejsilnější stránkou brněnského rozhlasu vlastní tvorba, zejména pořady Zelný rynk Aleny Blažejovské, Zastavárna aneb Frc nebo Toulky českou minulostí, které přebírá i celostátní stanice Praha. Slabinou studia je například délka vysílání nebo přílišné přebírání centrálních zpravodajských pořadů. Brněnské studio Českého rozhlasu je po Praze druhým nejstarším v České republice. Vzniklo jen s ročním zpožděním, v roce 1924. Až pět let poté začal fungovat rozhlas v Ostravě.

Autor: (jt)
 

Kiss Hády již éteru nekralují

Mladá Fronta 8.2.2002 Jižní Morava - strana 3

Rapidní vzestup posluchačů Českého rozhlasu Brno a výměna na nejvyšším stupínku. Tak se dá shrnout poslední průzkum poslechovosti Mediaprojektu zveřejněného v magazínu RadioTV.cz. Jedná se o počty posluchačů za poslední čtvrtletí roku 2001. Brněnské studio Českého rozhlasu dosáhlo opět dalšího historického maxima - denně si jeho frekvence na jižní Moravě naladí sto čtyřicet dva tisíc posluchačů. Od minulého průzkumu se počty zvedly o dalších čtyřiadvacet tisíc lidí. Kromě zatím nejvyššího čísla ve své historii se studiu také poprvé podařilo předehnat do nedávné doby nejposlouchanější jihomoravskou stanici Kiss Hády. ČRo Brno je navíc jedinou stanicí, která v průzkumu vykázala vzestup, u ostatních rádií je situace opačná. Kiss Hády přišly o dvanáct tisíc posluchačů, Rádio Krokodýl o dalších deset. Stabilitou se může chlubit hodonínský Jih. Poprvé se v průzkumu ukázalo znojemské Rádio Vranov, které v polovině loňského roku vystřídalo Rádio Karyon. Zatím v něm našlo zalíbení čtyřicet čtyři tisíc posluchačů.

Autor: (haf) 

Ostrý: Máme i mladé posluchače

Mladá Fronta 15.11.2001 Jižní Morava - strana 4

Zhruba před rokem a půl tvrdil šéfredaktor Českého rozhlasu (ČRo) Brno Jaromír Ostrý, že k jeho vysílání může bez problému zasednout babička i vnouček. Platí to i po nedávných změnách? Za svou někdejší větou stojí i dnes: "Máme mladší posluchače než kdykoliv předtím.

* Jak si to vysvětlujete?

Hlásaná "pravda", že dechovku a klasičtější žánry poslouchá jen stará generace, neplatí na jihu Moravy. Zařazením dechovky do poledního programu jsme získali velké procento čtyřicátníků a padesátníků. Výjimkou nejsou i mladší. Podle průzkumu máme mladší posluchače než některá komerční rádia.

* Myslíte, že jde o typicky jihomoravskou záležitost?

Můžu uvést konkrétní příklad - Bojanovice. V obci existuje sedmnáct dechových kapel plných mladých hudebníků. Po rozšíření pořadu Morava krásná zem reagovalo hodně mladých lidí.

* Máte přehled, jak je vaše posluchačstvo rozvrstveno po regionu?

Vysíláme do tří krajů - Vysočiny, Zlínského a Jihomoravského. Zaměřit se pouze na posluchače v Brně by byla velká chyba.

* Nebojíte se kupříkladu úbytku z Hodonínska kvůli Rádiu Jih, kterému se taktéž zvedá poslechovost a zařazuje pořady s dechovkou?

Už pár let vedle sebe existujeme. Posluchač si jistě vybere - nechal bych to na něm.

* Co vás k programové změně vůbec vedlo?

Snažíme se vysílat pro naše posluchače - dělat jim radost. Chceme být hodně kontaktní, to byl také jeden z důvodů. Každý má na změny svůj názor - dvacetiletý Brňák je bude vnímat jinak než čtyřicátník z Břeclavi. Ale signály jsou jednoznačné, lidé něco takového hledají.

* Nechali jste se inspirovat nějakým jiným regionálním studiem ČRo?

Podobné schéma mají České Budějovice, ale lidovky a dechovky mají na jižní Moravě velkou tradici. Odtud inspirace.

* Byl někdo proti změnám?

Ve srovnání s pochvalnými reakcemi vlastně ne.

* Z éteru zmizelo několik hudebních pořadů o menšinových žánrech. Vrátí se třeba v jiné podobě?

Myslím, že máme pestrou hudební paletu. Hrajeme pop, folk, country, dechovku, folklor, jazz, vážnou i alternativní hudbu. A to i v samostatných pořadech. Přemýšlíme nad folkovým pořadem, ale denní plán není nafukovací. Pracujeme na tom.

* Některá regionální studia vysílají i do desíti hodin večer. Vysílání brněnského rozhlasu končí v šest, počítáte v nejbližší době s rozšířením?

Zatím ne.

* Proč?

Je to do jisté míry technický problém.

* Jste pobočkou celostátní instituce, musíte změny konzultovat s Prahou?

Patříme do struktury ČRo, diskutujeme s programovou radou, ale ta chápe, že by nebylo dobré nastavit jednotný regionální formát.

* Spolupracujete stále s ČRo 2 - Praha?

Stále více. Připravujeme nejposlouchanější pořad této stanice Toulky českou minulostí, četby na pokračování, pohádky, hudební pořady. Spolupracujeme i s Radiožurnálem a Vltavou.

* Plánujete vysílání přes internet?

Rádi bychom co nejdříve, neboť se na nás obracejí naši krajané v zahraničí. Snad příští rok.

* Co samotné stránky, ze kterých se člověk moc nedozví...

Proběhl konkurz na místo webeditora, nejpozději začátkem ledna dojde k zásadním změnám.

Autor: Halka Friedmannová

ČRo Brno (106,5 a 93,1 - Brno; 87,9 - Jihlava; 93,6 - Hodonín; 97,3 - Znojmo; 97,5 - Zlín; 107,3 - Uherský Brod; 558,0 kHz - Broumov)

* vysílá denně 13 hodin

* nejposlouchanější doba: 7 - 9; 12 - 15 hodin

* denně naladí 182 tisíc lidí

* týdně naladí 201 tisíc lidí

* nejposlouchanější rádio pro 107 tisíc lidí

* průměrná doba poslechu: 188 minut denně

Autor: (haf)

Český rozhlas Brno: prudký vzestup

Mladá Fronta 15.11.2001 Jižní Morava - strana 4

Brněnské studio Českého rozhlasu dosáhlo historicky nejvyšší poslechovosti. Usadilo se tak na druhém stupínku za rádiem Kiss Hády a daleko za sebou zanechalo zbytek jihomoravských stanic. Brno - Ze všech obchodů, restaurací i benzinových stanic zní tepavá hudba komerčních rádií. Mluveného slova se vyskytuje minimum, seriozního zpravodajství či publicistiky taktéž. Proto se může zdát nepochopitelné, že druhou nejposlouchanější stanicí jižní Moravy je Český rozhlas Brno. Podle posledních výsledků společnosti Mediaprojekt z konce minulého týdne si tak denně stanici 106,5 FM naladí 118 tisíc posluchačů, jednou týdně pak 201 tisíc posluchačů. "Jde zároveň o historické maximum poslechovosti, a také bych vyzdvihnul, že jsme nabrali nejvíce posluchačů ze všech českých stanic vůbec," upřesnil šéfredaktor Českého rozhlasu Brno Jaromír Ostrý. Zveřejněná čísla také posunula brněnské studio na první příčku mezi regionálními stanicemi Českého rozhlasu. Na nejúspěšnější rádio jihomoravského kraje - Kiss Hády - se 142 tisíci posluchači denně zatím nemá, ale pro brněnský rozhlas jsou čísla jednoznačným úspěchem. Jak a proč se tedy brněnskému rozhlasu, který se naprosto vymyká z jihomoravské nabídky, daří si své věrné udržet a další získávat?

Nové schéma

Brněnský rozhlas vsadil na nové schéma, které funguje od 1. července letošního roku. Velké změny nastaly zejména ve výběru hudby a zařazení více kontaktních pořadů. "Chceme být stanicí pro lidi. Existuje mnoho posluchačů, kteří se cítí být sami a bez kontaktu se světem," zdůrazňuje výhodu živého vysílání Ostrý. Z hudební stránky dostala nejvíce prostoru dechová a lidová hudba. Dalo by se očekávat, že věk dosavadní cílové skupiny 40 - 50 se ještě zvedne. Podle Ostrého se tak nestalo: "Cílová skupina zůstává zhruba stejná, ale víme, že se nám zvedlo procento i mladších posluchačů."

Větší pokrytí.Výhoda?

Číselný úspěch Českého rozhlasu Brno je jasný. Narozdíl od zbytku jihomoravských stanic má výhodu ve větším počtu vysílačů. Zatímco "vítězné" Kiss Hády uslyší zájemci pouze v Brně a nejbližším okolí, Český rozhlas Brno zasahuje a překračuje hranice celého kraje. Nárůstem posluchačstva z Vysočiny či Zlínska se stanice ani netají. Právě naopak, z venkova se rekrutuje velká část jeho posluchačů. "Brněnské studio má s vyšším počtem vysílačů jednoznačnou výhodu, ostatní brněnské stanice na Zlínsku, Hodonínsku, Břeclavsku, Uherskohradišťsku, Třebíčsku, Znojemsku nebo Jihlavsku neuslyšíte. Ovšem tuto výhodu mají studia Českého rozhlasu ve všech krajích," konstatuje Radek Dresler, ředitel magazínu RadioTV.

Regionální zaměření

Brněnské studio se jednoznačně drží základních programových cílů pro letošní rok, které najdou zájemci na internetových stránkách Českého rozhlasu - vytvářet zpravodajství a publicistiku regionálního charakteru, v hudebním formátu respektovat většinového posluchače a odlišit se od privátních rádií. "Český rozhlas Brno vsadil na lidovky a dechovku a podle očekávání se mu to osvědčilo. Smutným faktem je, že český národ ještě stále přežívá jednou nohou v temné minulosti, o čemž svědčí v první řadě obrovský úspěch Rádia Blaník, postaveného na českých hitech 70. a 80. let," říká Radek Dresler. Z dalších regionálních studií je podle něj zajímavé vysílání Reginy, Olomouce nebo Ostravy, které se však nelíbí seniorům. "Vzhledem k tomu, že mladí mají k veřejnoprávnímu rozhlasu obecně nedůvěru, nejsou jejich výsledky nijak oslnivé. Naproti tomu "jižní klika" ČRo - tedy studia v Brně, Budějovicích a Plzni se drží osvědčeného modelu a dechovka si svou posluchačskou obec najde spolehlivě," dodává k brněnským programovým změnám Radek Dresler.

Nový formát brněnského rozhlasu slaví velký úspěch

Mladá Fronta 15.11.2001 Jižní Morava - strana 1

Mnoho rádiových stanic čekalo na minulý čtvrtek. Po čtvrt roce byly totiž zveřejněny výsledky poslechovosti v celém Česku. Již několik let posluchačů ubývá, na jižní Moravě však došlo k překvapení - dlouhou dobu panující brněnské rádio Kiss Hády v číslech pomalu dohání Český rozhlas Brno. Na dvou prvních stupíncích tak stojí naprosto odlišné vysílací formáty. Zatímco Kiss Hády sází na bloky moderní hudby přerušované minimálně slovem, u brněnského rozhlasu je tomu právě naopak. Zájem posluchačů o regionální zpravodajství i kulturu v posledních letech stále stoupá. Momentálního čísla 118 tisíc posluchačů denně dosáhlo brněnské studio mimojiné rozšířením dechové a lidové hudby. Podle ředitele magazínu RadioTV Radka Dreslera se jedná o osvědčený tah, který si své posluchače vždy najde. Narozdíl od dalších studií Českého rozhlasu v Praze, Ostravě či Olomouci však není příliš progresivní ani originální.
Viz Český... strana D4

Autor: (haf)