Ecce Homo - Zamenhofův den

Ikonka Ecce HomoFoto: Věra Strnadová, Fotobanka stock.xchng

V úterý 15. prosince před 150 lety se v Białystoku narodil Ludvík Lazar Zamenhof, autor esperanta a jeho první spisovatel. Výročí jeho narození slaví esperantisté každoročně jako tzv. Zamenhofův den. Sám Zamenhof byl Polák ruskožidovského původu, jehož rodiče doma mluvili rusky. Město, odkud pocházel, však bylo hotovým novodobým Babylónem, neboť tu žili a působili vedle sebe Poláci, Ukrajinci, Rusové, Němci i Židé. I to jej možná vedlo k tomu, že se od mládí zajímal o lingvistiku a filologii.

Ludvík Lazar ZamenhofFoto:  cz.wikipedie

Ostatně jeho otec byl středoškolským profesorem zeměpisu a moderních jazyků, ale synovi určil dráhu lékaře, od níž si sliboval společenský vzestup. Proto také rukopis synova raného díla o univerzálním jazyce, kterým se zabýval už v době gymnaziálních studií a dokončil jej jako 19tiletý, zničil. Domníval se totiž, že jde o neuskutečnitelnou utopii, která synovi jen ubírá času na vážné věci. Mladý Ludvík Zamenhof se však nevzdal a přestože vystudoval lékařství v Moskvě a Varšavě, věnoval veškerý svůj volný čas tvorbě univerzálního mezinárodního jazyka. Sám to cítil jako poslání, neboť jazykovou různost považoval za hlavní příčinu nedůvěry a nepřátelství mezi národy a jejímu překonání chtěl odpomoci utvořením neutrálního jazyka, snadného, přesného a logického, který by nikoho nepovyšoval ani neponižoval a byl druhým jazykem pro každého. Měl proto osobně velké předpoklady, neboť jej filologie zajímala a znal aktivně 12 jazyků. 

V r. 1887 vyšla první Zamenhofova učebnice umělého jazyka v ruském jazyce. Podepsal ji pseudonymem Dr. Esperanto (tedy doufající), který dal později jméno celému jazyku. Autor vycházel z tradic sahajících až do 16. století, přičemž za zakladatele interlingvistiky je nepochybně možno považovat našeho Jana Ámose Komenského, který ve svých dílech Via Lucis (Cesta Světla) dílech a dílech Panglotia (Universální jazyk) dílech stanovil, že nový plánovaný jazyk musí být snadný, libozvučný a nemůže k tomu účelu sloužit žádný jazyk národní. Komenský soudil, že: "všeobecným jazykem musí být pomoženo všem rovnoprávně a nezbývá účinnějšího prostředku, než aby se sestavil jazyk nový, nade všechny jiné již známé: snadnější, lahodnější, dokonalejší. Toužíme po jazyku rozumovém, analogickém a harmonickém". 

Zamenhofovo esperanto je vlastně novorománským jazykem, neboť 87 % jeho slov je společných jazykům románským a zbývajících 13 % jazykům germánským, slovosled je volný a blízký jazykům slovanským. Kořeny slov jsou kriticky vybrány z hlavních evropských jazyků, každé slovo, předpona i přípona jsou dobře odůvodněny. Esperanto je lehce naučitelným jazykem, neboť jeho gramatika je symetrická, výslovnost nemá žádné výjimky; různě používané předpony a přípony se přičiňují o vysokou důkladnost a zřetelnost jazyka. Od svého vzniku urazilo esperanto takový kus cesty, na který potřebovaly národní jazyky celá staletí. Bylo vytvořeno mnoho tisíc dalších slov, výrazů, slovních obratů, metafor, byly vypracovány desítky odborných slovníků pro vědní obory a další se vypracovávají. Z teoretického projektu se stal živý jazyk, rozšířený po celém světě, počet osob mluvících tímto jazykem se dnes odhaduje na 10 milionů, přičemž slovní zásoba zahrnuje na 350 000 slov. 

Zamenhof si uvědomoval, že pro vývoj jazyka má nesmírný význam literatura, proto se hned od počátku pustil jak do vlastní tvorby včetně básnické, tak do překladů významných děl. Dnes literatura v esperantu zahrnuje jak tvorbu původní tak i překlady velkých děl téměř všech národů a všech dob - celkem na 40.000 titulů. V esperantu vychází i přes 100 časopisů velmi dobré úrovně. Belan tagon! Hezký den!