Ecce Homo - prof. Josef Veselka

Ikonka Ecce HomoFoto: Věra Strnadová, Fotobanka stock.xchng
Před sto lety se Novém Městě na Moravě narodil významný sbormistr a hudební pedagog, prof. Josef Veselka, zakladatel a vedoucí samostatného mužského pěveckého sboru Pěvecké sdružení katolických akademiků Moravan, v jehož čele stál přes šedesát let, až do své smrti v r. 1992.
Již za dob svých gymnaziálních studií v Kroměříži projevoval Veselka zájem o hudbu, jako fundatista u sv. Mořice i jako člen studentského orchestru. V Brně studoval klasickou filologii, filosofii a hudební vědu u prof. Vladimíra Helferta. Sbormistrovskou školu OPUSu v Brně absolvoval u prof. Viléma Steinmana. Po promoci pedagogicky působil na brněnských gymnáziích, v letech 1935 - 1938 byl profesorem klasického gymnázia. Veselka jako peda-gog byl přesvědčivá autorita, učitel pečlivý, přísný, přitom však srdečně otevřený muž, který rád upřímně poradil a s trpělivostí pomohl. Před každého svého posluchače či žáka stavěl stále náročnější úkoly. Po školské reformě a zrušení hudební výchovy na středních školách v r. 1952 mu bylo nabídnu to, aby se stal profesorem sborového zpěvu a intonace na brněnské konzervatoři a byl pověřen také vedením oboru pro řízení sboru na JAMU. R. 1959 byl povolán jako hlavní sbormistr do Českého pěveckého sboru České filharmonie, současně s tím byl na AMU v Praze jmenován profesorem pro obor řízení sboru. V Praze působil až do roku 1981, kdy odešel do důchodu.
Významná kapitola Veselkova sbormistrovského působení je však spojena s Akade-mickým pěveckým sdružením Moravan, které založil v roce 1931. S ním absolvoval nesčetné koncerty u nás i v zahraničí, nahrával v rozhlase i na gramofonové desky. Již v předválečných letech dosáhl s tímto mužským sborem významných ocenění a kritik. Základem repertoáru sboru je především česká mužská sborová tvorba Leoše Janáčka, Pavla Křížkovského, Bedřicha Smetany, Josefa Bohuslava Foerstera. Nedílnou součástí koncertní činnosti je však také klasická polyfonie, kantátové projekty a úpravy lidových písní. Paradoxně se vrcholným obdobím v činnosti sboru stalo období totality, přesto, že v 50. letech hudební skvosty renesanční polyfonie hodnotil režim téměř jako ideologickou diverzi. Pro Akademické pěvecké sdružení Moravan se velmi vysoká interpretační úroveň stala synonymem a základním měřítkem práce. Také nedávno zesnulý hudební teoretik a kritik prof. Pečman již v pol. 50. let hodnotil Moravan slovy: "Vrcholná díla Janáčkovy sborové tvorby zazněla v interpretaci, která má přímo světovou úroveň."
Janáčkem se prof. Veselka začal důkladně zabývat v letech 1954-1958, v době mezi dvěma významnými skladatelovými výročími, kdy vlna zájmu o Janáčka dosáhla jednoho ze svých vrcholů. Veselka, který se svým sborem v r. 1954 natočil některá Janáčkova díla a uvedl vrcholné sbory Sedmdesát tisíc a Kantor Halfar , v této době promýšlel svoji studii Slohové základy janáčkovské sborové reprodukce , která je vůbec prvním analytickým přístupem k Janáčkovi na poli sborové tvorby. Tím upozorňujeme i na další oblast Veselkovy činnosti, kterou byla práce vědecká, přednášková a publicistická.
I po odchodu do Prahy prof. Veselka spolupráci s Moravanem nepřerušil, jen omezil. Jeho padesátiletou sbormistrovskou činnost lze doložit čísly, která již sama vzbuzují údiv:
1 400 celovečerních koncertů a představení, z nichž třetinu sám dirigoval, přes 150 titulů na gramodeskách, stovky hodin rozhlasového natáčení, spolupráce s 36 našimi a 97 zahraničními dirigenty, z nichž mnoho bylo jeho žáky. V Brně na JAMU vytvořil moderně orientovanou sbormistrovskou třídu, jejíž absolventi dnes výrazně působí v uměleckém a pedagogickém světě. Na Moravan nezapomněl, kdykoliv byl v Brně, rád si zadirigoval, naposledy na koncertě v Brně na oslavu svých 80. narozenin. Profesor Veselka získal čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně v oblasti hudby v roce 1992, který před ním obdrželi jen Leoš Janáček a světově proslulý klavírní virtuos Rudolf Firkušný. Prof. Josef Veselka byl jedinečnou postavou české hudební kultury evropského významu. Hezký den!