Ecce Homo - Geiovanni Battista Alliprandi

Ikonka Ecce HomoFoto: Věra Strnadová, Fotobanka stock.xchng
Před 290 léty zemřel v Litomyšli italský architekt Giovanni Battista Alliprandi, tehdy asi 55letý, jeden z dlouhé řady severoitalských stavitelů, kteří nalezli své hlavní působiště v katolických Čechách období vrcholného baroku.
Giovanni Battista Alliprandi se narodil v severoitalském městečku Laino kolem r. 1665 a vyučen byl ve Vídni u předního stavitele Francesca Martinelliho. V r. 1690 je poprvé doložen v Čechách, i když jen epizodicky, jako polír při stavbě poutního kostela na Chlumku v Luži u Vysokého Mýta. Od konce 17. století však pracoval samostatně, r. 1696 se objevuje v Praze ve službách hraběte Heřmana Černína. R. 1706 byl jmenován císařským vrchním stavitelem (tuto funkci převzal po jeho smrti František Maxmilián Kaňka) a stavebně řídil budování pražského barokního opevnění. V Praze se také natrvalo usadil a r. 1709 získal měšťanství na Malé Straně, kde měl vlastní dům v Ostruhové (dnes Nerudově) ulici. Alliprandi jako architekt navrhoval zejména palácové a zámecké stavby a jejich přestavby a také chrámové budovy s centralizujícím půdorysem, především pro řád piaristů. Byl silně ovlivněn vídeňským barokem, zejména pracemi Jana Bernarda Fischera z Erlachu, což lze vysledovat zejména při koncipování zámeckých a palácových staveb s ústředním sálem oválného půdorysu. Dále lze v jeho díle vystopovat některé vlivy Johanna Lucase Hildebrandta, Domenica Martinelliho a hlavně Matheyova kostela Křižovníků v Praze.
Alliprandiho práce obohatila v tom nejlepším řadu českých měst. V Praze stavěl a přestavoval paláce Šternberský na Hradčanském náměstí, Thunovský, Přehořovský, pozdější Lobkovický ve Vlašské ulici (dnes sídlo velvyslanectví Spolkové republiky Německo), Hrzánský v Celetné ulici, Kaunický v Panské ulici, Kaiserštejnské paláce na Kampě i na Malostranském náměstí a dostavoval a tvořil interiéry Černínského paláce. V Kuksu vystavěl pro Františka Antonína Šporka barokní komplex s kostelem Nejsvětější Trojice, ozdobený pak sochami Matyáše Bernarda Brauna. Stavby nebo přestavby zámků Alliprandi projektoval vesměs nedaleko Prahy. V Liblicích u Mělníka pro Arnošta Josefa Pachtu z Rájova navrhl budovu zámku nazývaného později barokní perlou. Ve službách akademii věd však zámek perlí jen pro vybrané publikum, i když prošel generální rekonstrukcí (kdopak asi dal peníze, které akademie nemá). Jen v přízemí je zřízena restaurace i pro veřejnost. Alliprandiho práci známe též v Hoříně u Mělníka, kde byl zadavatelem opět Heřman Jakub Černín, jenže z původního Alliprandiho stavby po přestavbách Jana Christiana Spannbruckera a Anselma Luraga nezbylo nic. O zbytek se zasloužila zemědělská škola a internát. Alliprandi též patrně navrhl pro hraběte Václava Antonína Chotka centrální budovu zámku Veltrusy.
Vztah k piaristům osvědčil Alliprandi projektováním jejich koleje a centrálního kostela sv. Anny v Benešově, stavbou půvabné Lorety včetně kaple sv. Martina a stavebními úpravami kostela Nalezení sv. Kříže i kláštera v Kosmonosích a stavbou kostela Povýšení sv. Kříže a gymnázia v Litomyšli. V Čechách té doby již známý a za svého přijatý Jan Křtitel Alliprandi zemřel právě před 290 lety při stavbě piaristického kostela v Litomyšli. Pochován je v hrobce děkanského kostela v Litomyšli. Hezký den!