Ecce Homo - Klement Maria Hofbauer
Ikonka Ecce HomoFoto: Věra Strnadová, Fotobanka stock.xchng
Před 190 lety zemřel ve Vídni jihomoravský rodák Klement Maria Hofbauer, římskokatolický kněz, řeholník z kongregace redemptoristů a světec katolické církve. Hofbauer je považován za velkou osobnost v historii Evropy, neboť ovlivnil nejen Napoleona, ale dokonce i jednání Vídeňského kongresu.
Klement Maria Hofbauer se narodil 26. prosince 1751 v Tasovicích u Znojma v rodině řezníka. Jeho otec Pavel Dvořák pocházel z Moravských Budějovic, maminka Marie, rozená Steerová, byla dcerou tasovického rychtáře, který mimo zemědělství provozoval i řeznictví. Na svět přišel jako devátý z 12 dětí, ale jen pět z nich dožilo dospělosti. Křestní jméno dostal podle Jana Evangelisty a do matriky byl zapsán jako Hofbauer, což je překlad otcova příjmení do němčiny. Tehdy tedy Johann Hofbauer. Otec zemřel, když byl Jan ještě malý a o rodinu se pak starala matka za pomoci odrostlejších dětí. Ve svých šestnácti letech vstoupil Jan do učení u Františka Dobše, mistra pekařského ve Znojmě. Byl pracovitý, dobře zvládal svou práci a zakrátko byl přijat za člena mistrovy rodiny.
Přesto jej trápil jakýsi vnitřní neklid a nakonec nedokončil učení a r. 1769 se vydal pěšky do Říma. Po cestě navázal celoživotní přátelství s pekařským tovaryšem Petrem Kunzmannem z jižního Německa, s nímž tuto cestu tam i zpět vykonal. V pozdějších letech byl Hofbauer v Římě čtrnáctkrát, z toho osmkrát pěšky. Po svém návratu domů pomáhal při pečení chleba u premonstrátů v Louce. Tady zatoužil stát se knězem, ale nakonec podlehl lákání přítele Kunzmanna a oba se znovu vydali do Říma. Cestou se zastavili v Tivoli, kde byla neobsazená poustevna. Mládenci přijali nová jména a usadili se tu. Z Jana se stal Klement na počest biskupa a mučedníka Klementa z Ankyry. Po půl roce opustil Klement poustevnu i přítele a vrátil se domů. Tato epizoda však nebude nikdy zapomenuta a Hofbauer si ponechá jméno Klement a bude se podepisovat nadále jako Johann Klemens. Jméno Maria přijal později, zřejmě z úcty k zakladateli svého řádu.
Klement Hofbauer se tedy vrátil do louckého kláštera, kde mu umožnili navštěvovat klášterní chlapeckou školu. Na tu navázala studia ve Vídni, která mu zaplatily tři dobrosrdečné sestry von Maul. Ve Vídni Hofbauera zastihlo zrušení řádu jezuitů, ale seznámil se tu s bývalým jezuitou P. Josefem Diesbachem, který mu otevřel svět poznání a seznámil jej s díly mnoha teologických autorit. Hofbauer si tu našel i dalšího přítele, syna lesníka Tadeáše Hübla, s nímž se v r. 1784 opět vydali do Říma. Tady se Klement rozhodl vstoupit do Řádu redemptoristů. Dne 24. října 1784 přijal řeholní roucho a 19. března 1785 složil svaté sliby. Jako redemptoristé byli Hofbauer s Hüblem vysláni na misijní cestu na Bílou Rus. Usadili se ve Varšavě, kde pečovali o sirotky a z kostela sv. Benona učinili významné kulturní i kultovní centrum. Ve Varšavě setrvali až do r. 1808, kdy byl řád z ruského území vykázán.
Klement Hofbauer se pak vrátil zpět do Vídně, kde se stal duchovním správcem v klášteře sv. Voršily v Jánské ulici. Dbal o krásu a určitou okázalost svých bohoslužeb a znovu obnovil tradici ohnivých kázání a stal se vyhledávaným zpovědníkem. V závěru svého života zakusil Klement Hofbauer ještě mnoho trpkosti. Nedlouho po Vídeňském kongresu byl znovu sledován policií, šikanován a často vyslýchán. Očernili jej u císaře a měl být dokonce vypovězen z Rakouska. Nakonec to vyřešila poslední cesta do Říma, odkud se Klement Maria Hofbauer vrátil očištěn a dokázal ještě prosadit ve Vídni přijetí řádu redemptoristů. Významného dokumentu vydaného 30. dubna 1820, který uvádí Kongregaci do Rakouska, se však již Klement nedočkal. Zemřel totiž 15. března 1820. V r. 1864 pak začal proces jeho blahořečení, který dokončilo 20. května 1909 jeho svatořečení. Sv. Klement Maria Hofbauer je patronem pekařů i měst Vídně i Varšavy. Hezký den!