Ecce Homo - Gaspard-Félix Tournachon
Ikonka Ecce HomoFoto: Věra Strnadová, Fotobanka stock.xchng
Před sto lety zemřel v Paříži na prahu svých devadesátin muž přepestrého životního osudu, Gaspard-Félix Tournachon, známější pod pseudonymem Nadar. Proslavil se za svého života nejen jako novinář, což bylo jeho prapůvodní povolání, ale zejména jako nadšený fotograf, též průkopník balónového létání a ten, kdo obojí spojil dohromady a stal se zakladatelem letecké fotografie.
Narodil se 6. dubna 1820 v Paříži jako syn knihkupce a nějakou dobu studoval medicínu v Lyonu, ale brzy toho zanechal a vrhl se na praktická povolání. Jako mladík se stal spolupracovníkem několikerých novin a r. 1848 se vyšvihl do pozice karikaturisty prestižního satirického časopisu Le Charivari. Sám pak v následujících letech vytvořil podobu několika další podobných periodik jako Revue comique a Petit journal pour rire. Brzy se stal známým všeumělcem, světoběžníkem, spisovatelem, malířem, milovníkem života, ale také schopným pijanem. Vstoupil dokonce do služeb stavitele Suezského průplavu Ferdinanda Lessepse. Už od jejího počátku se zajímal o daguerrotypii, předchůdkyni fotografie. R. 1854 si zřídil v Paříži fotografický ateliér, odkud vycházely nejzdařilejší portréty tehdejších osobností umění, politiky i vědy. Když pak vznikly další konkurenční fotoateliéry, ten Nadarův se od nich odlišoval tím, že pohrdl uměním retuše a papírových kulis. Své portréty inscenoval pomocí světla a s využitím přirozeného postoje, přičemž objektivem nikdy nemířil přímo do pohledu fotografovaného. Proto si portrétů z jeho dílny vážili např. i Honoré Daumier, Sarah Bernhardtová či Jean Auguste Dominique Ingres. Říká se, že poslední z nich svoje velkolepé portréty maloval zásadně tak, že nechal Nadara dotyčnou osobu vyfotografovat a podle snímku pak vytvořil svůj portrét.
Reputace Nadara jako fotografa ještě vzrostla po r. 1858, kdy se jako první pustil do fotografování z balónu. Fotografie tehdy používala mokrý proces, při němž musela být fotografická deska učiněna citlivou na světlo těsně před expozicí a pak také okamžitě vyvolána. Nadal obalil koš balónu plachtovinou a dovnitř uložil všechny potřebné chemikálie, ale i tak fotografie nebyly zprvu moc kvalitní. Přesto byl prvním, kdo z výšky 300 až 500 metrů poprvé vyfotografoval pamětihodnosti Paříže. Hned následujícího roku se Nadar zúčastnil v armádních službách války proti Rakušanům v Itálii a před bitvou u Solferina se vznášel v balónovém koši nad hlavami překvapených rakouských vojáků a podával francouzskému generálnímu štábu aktuální informace o manévrech rakouské armády. Znalosti vzduchoplavce se mu vyplatily v r. 1870, kdy Paříž oblehli vítězní Prusové. Nadar zorganizoval balónový oddíl, který školil amatérské vzduchoplavce a v prostorách Orleánského a Severního nádraží stavěl nové balóny. Celkem 66 jeho balónů dopravilo z Paříže na venkov 164 osob, 381 poštovních holubů, 5 psů a na půl milionu poštovních zásilek o celkové váze více než 11,7 tuny.
Je nemožné, aby se Nadar minul s Julesem Vernem. Naplánovali spolu i pozoruhodný let, který však předčasně ukončil pád jejich balónu, a tak byla v knize Pět neděl v balónu popsána jen dobrodružství nikdy neuskutečněná. Nadar se stal i předlohou Verneova hrdiny Michela Ardana (jméno je přesmyčkou jména Nadar) v románu Ze Země na Měsíc. Fotograf Nadar se zasloužil také o impresionismus, když malíři Manet, Monet, Degas, Pissaro, Renoir a Cézanne dostali r. 1874 možnost poprvé vystavovat v jeho bývalém ateliéru na bulváru Kapucínů, který jim přenechal. Výstava sice pobouřila veřejnost i kritiky, ale zahájila život impresionismu jako uměleckého směru.
Gaspard-Félix Tournachon, řečený Nadar byl prostě průkopníkem z principu, obor fotografie dokázal posunout o notný kus dopředu. Je považován nejen za zakladatele letecké, ale také třeba portrétní fotografie, od kterého se dodnes učí adepti fotografického umění na celém světě. Dal totiž výslednému snímku duchovní rozměr a to je víc než jen řemeslo. Hezký den!