Ecce Homo - atentát na Fajsála ibn Abdalazíze as-Saúda

Saúdovci zahájili sjednocování Arabského poloostrova v polovině 18. století a na počátku 19. století skutečně většinu území sjednotili pod svou vládou. Výjimku tvořil jih poloostrova, území dnešního Jemenu a Ománu, který byl pod kontrolou Velké Británie. Tehdy ještě vládu neudrželi, neboť zesílil tlak Osmanské říše na získání Hidžázu, kde se nacházejí svatá místa muslimů Mekka a Medína. Navíc podlehli Saúdovci ve 2 pol. století nájezdům Rašídovců ze severní Arábie. R. 1902 však zakladatel nové dynastie Ibn Saúd obnovil dobytím Rijádu království Nadžd a po 1. světové válce využil mocenského vakua a drtivě porazil v r. 1919 krále Hidžázu. Jakmile přestala Británie Hidžáz otevřeně podporovat, Saúdovci připojili jeho území ke své říši a v r. 1925 nepřítele definitivně porazili. Mladičký princ Fajsál, který se narodil už v osvobozeném Rijádu, velel tehdy vítězným vojskům. Do té doby studoval a cestoval po Evropě. V letech 1926-1932 tak vznikl stát Hidžáz a Nadžd, který byl r. 1932 přejmenován na Saúdskoarabské království. Panovník z dynastie Saúdů je současně jako vůdce islámské sekty vahhábovců i nejvyšší náboženskou autoritou. Král Ibn Saúd byl konzervativní, ale princ Fajsál, který se stal ministrem zahraničí, byl přístupný reformám, jež považoval za potřebné. Za II. světové války manévroval tak, že Saúdská Arábie zůstala neutrální a poté, co Spojené státy a Společnost národů podpořily vznik Izraele, snažil se přimět otce, aby s nimi přeruši styky. Říká se, že poté, co r. 1967 porazil Izrael v Šestidenní válce své arabské protivníky, Fajsál se už nikdy neusmál.

Logo|foto:Český rozhlas

Ostatně měl ke smíchu málo důvodů. Byl sice jedním z princů, ale narodil se v pořadí až čtvrtý, takže by se k moci musel prodrat. Když v r. 1953 zemřel otec a zakladatel dynastie Ibn Saúd, nastoupil na trůn starší bratr Saúd a Fajsála ustanovil následníkem a současně ministerským předsedou a ministrem zahraničí. Mezi oběma bratry pak docházelo k rozporům, neboť Saúd byl tradičně konzervativní, ale Fajsál získával pomalu podporu a pokoušel se dokonce změnit zemi v konstituční monarchii. Nakonec bratra v březnu 1964 palácovým převratem svrhl. Saúd dožil v Řecku a Fajsál s jeho dodatečným požehnáním provedl zemí složitým údobím přelomu 60. a 70. let. V r. 1974 jej magazín Time jmenoval osobností roku, ale již o rok později padly osudné výstřely. Přesto Saúdská Arábie dodnes tvoří protiváhu soudobému islámskému fundamentalismu a spolu s USA byla i vedoucím členem protiirácké koalice po anexi Kuvajtu. Hezký den!