Meeting Brno přinesl do ulic pozitivní energii

8. červen 2017

Návrat Německého domu na Moravské náměstí, pouť smíření a setkání s potomky prvorepublikových továrníků, kteří utvářeli tvář současného Brna. Festival Meeting Brno má za sebou druhý ročník.

Více aktivit, více nápadů, více návštěvníků. Druhý ročník festivalu Meeting Brno zaplnil brněnské ulice a někdy i vozy hromadné dopravy kulturním programem.

Letos se festival zaměřil na další skupinu Brňanů, na nichž se minulosti stala křivda. Zatímco před rokem bylo tématem vyrovnání s poválečnými událostmi, zejména násilným odsunem německy mluvících obyvatel, letos se pozornost obrátila k židovským rodinám Tugendhatových, Löw Beerových a Stiassnych, kteří jako úspěšní průmyslníci měli významný podíl na rozvoji tohoto regionu.

Jejich členové však z Brna museli odejít buď v souvislosti s druhou světovou válkou, v rámci poválečného odsunu německy mluvících Brňanů, nebo jim byly po roce 1948 zkonfiskovány majetky. Jejich potomci dnes žijí na čtyřech kontinentech.

V rámci festivalu a na pozvání města Brna přijelo na sto deset potomků těchto rodin ve věku od dvou do osmdesáti let. Setkávali se a diskutovali s Brňany na otevřených fórech, zúčastnili se Pouti smíření, navštívili místa, jež v minulosti patřila jejich rodinám, strávili odpoledne ve vile Tugendhat, večeřeli v tamní zahradě. Jak uvedla paní Ruth Guggenheim Tugendhat, dcera Grete Tugendhat (původní majitelky vily): „Přáli bychom si, aby vily ožily. Je dobře, že jsou přístupné veřejnosti, ale mrzí nás, že už nejsou rodinnými domy. Když jsme tam byli, jedli, děti si hrály v zahradě… to bylo úžasné.“

Kromě toho festival nabídl mnoho kulturních a uměleckých vystoupení v ulicích města. Centrum akce – Meeting Brno Point – bylo na Moravském náměstí, kde do konce 2. světové války stával Německý dům.

Silueta Německého domu se na Moravské náměstí vrátí na dobu trvání festivalu

Nyní je na jeho místě lešení, které stavbu v obrysech připomíná, naučné tabule o jeho historii a především motto Meeting Brno „Jednota v rozmanitosti“. Konaly se vernisáže výstav, procházky po tzv. „místech paměti“, přednášky, filmové projekce, divadelní představení.

Velkou pozornost upoutal projekt výtvarnice Kateřiny Šedé Šalina Music Tour, v jehož rámci jezdili po dva dny v tramvajích hudebníci a peformeři a bavili cestující.

Cílem projektu bylo, aby v tramvajích, respektive v ulicích Brna zase aspoň chvíli zněly jazyky, které tam byly dříve běžně slyšet – kromě češtiny slovenština, němčina, romština, jidiš, ukrajinština…

Přijeli tedy hudebníci z různých zemí a zpívali v různých stylech a ve svých rodných jazycích. Kateřina Šedá uvedla, že často, když tramvaj zastavila, otevřely se dveře a hudba byla slyšet ven, lidé nastupovali i do linek, kterými původně neměli v úmyslu jet, jen aby mohli poslouchat Maria Biháriho, Urband, Doren Kutzke, Cimbálovou skupinu Kubíci či Petra Vášu.

Zdařilé umělecké akce a příjemná setkání přinesla do ulic města mnoho pozitivní energie, jež tam bude přetrvávat ještě dlouho.

autor: Eva Schulzová
Spustit audio