Fejeton: Miloš Štědroň - K 70. narozeninám Pavla Řezníčka
Pavel ŘezníčekFoto: Petr Kopřiva
Portrét básníka a prozaika Pavla Řezníčka, který bude mít 30. ledna sedmdesáté narozeniny, přinese ve svém fejetonu prof. Miloš Štědroň. Ten oslaví stejné jubileum zhruba o týden později než jeho souputník z okruhu tzv. brněnské bohémy.
Mystifikace v různé podobě pronikala do života a také do díla Pavla Řezníčka. V Brně v duchu dobré tradice dost striktně oddělujeme života běh od reality literárního či jiného díla, reality pomyslné, i když někdy zajímavější a úchvatnější než ta skutečná. Lautréamontovská spojení provázela Řezníčka už od dob, kdy doslova pročenichával stohy literatury po knihovnách. Všechny nás už v osmé třídě překvapil, když na otázku třídního učitele, čím se chystá být, odpověděl už tehdy svým pregnantním a rozhodným hlasem: „Já budu spisovatelem.“ Ani už nevím, jestli použil prvního nebo sedmého pádu – ten sedmý je mnohem skromnější a naznačuje dočasnost, ohraničenost, ba chvilkovost takových povolání. Potom mi Pavel skoro na osm let zmizel z obzoru. Zjevil se na něm někdy v roce 1963-64, kdy jsem provozoval v rámci kariéry asistenta Moravského muzea útvar zvané Malé divadlo hudby a poezie. Pavel sem dorazil s houfem surrealistů, grafomanů, výtvarníků, divadelníků a nejrůznějších mesianistů a trvale se usadil v dramaturgii divadla. Pavel Řezníček z této krátké epochy později vytvořil dnes již kultovní knihu Hvězdy kvelbu. K prvnímu dílu se později připojil druhý díl Popel žhne a třetí díl Blázny šatí stvol. Své přátele a sebe Řezníček zachytil v řadě situací, o kterých zde nebudu mluvit. Jedno je ale třeba připomenout – Řezníček vytvořil v knihách trilogie skutečnou i fiktivní bohému a její místa setkávání.
úryvek
Pavel Řezníček
Narozen 30. ledna 1942 v Blansku (poblíž propasti Macocha — abyssus abyssum invocat!). Jeho otec se narodil ve vesničce Lažánky u Macochy, podobně jako otec Vítězslava Nezvala. Řezníčkova babička Marie M. chodila v minulém století se strýcem Vítězslava N., Gustavem. „Neber si ju, je chudá,“ řekli mu jeho příbuzní, a láska skončila. No Mystification! P. Ř. maturoval na střední jedenáctileté škole (1959) v Brně, dvouletou knihovnickou nástavbu (osvětová větev) nedokončil. Pak kráčel životem, jak to jen šlo. Nyní je poštovním podúředníkem. Od r. 1974 žije v Praze. Debutoval v r. 1967 v „Sešitech pro literaturu“. Surrealistické texty v antologiích v Bruselu (1973), Lisabonu (1977), Mnichově (1980), Paříži (1983), Bochumi (1985), Anglii (1994) atd. V nesurrealistických antologiích: „Na střeše volnosti“ (Mnichov 1989), dále „La poésie tchèque moderne“ (nakladatelství Belin, Paříž 1990), dále v USA, Kanadě, Španělsku, na Islandu atd. V nakladatelství Gallimard (Paříž) vydal v r. 1983 román Strop (s předmluvou Milana Kundery). Vyšel i italsky v nakl. E/O v Římě r. 1984, česky v samizdatové edici Ivana Havla Expedice r. 1989. Česky oficiálně v nakladatelství Mladá fronta r. 1991. Francouzsky vyšla r. 1986 sbírka groteskních povídek l´Imbécile (nakladatelství Arcane 17, St. Nazaire, Bretagne) — čteno ve francouzském rozhlase pověstným hercem. Kromě již uvedených knih patří k jeho nejznámějším a nejčtenějším titulům řada románů věnovaných brněnské bohémě. První z nich – Hvězdy kvelbu – byl vydán r. 1991 péčí brněnského Hosta, nyní zde vyšlo nové, doplněné vydání. Volným pokračováním Řezníčkova fantaskně-memoárového románového cyklu je jeho kniha Natrhneš nehtem hlavy jejich (Černý ancalagon), která vyšla v nakladatelství Petrov. R. 2000 vydal Řezníček sbírku veršů Atentát ve vaně, r. 2001 „básně z minulého století“ Hrozba výtahu a r. 2006 básnickou sbírku Kakodémonický kartáč. V r. 2007 publikoval básnický výbor Stroj na peklo, r. 2010 knihu veršů Mizející ve voliéře.
Celý fejeton si můžete poslechnout v úvodu Zelném rynku v sobotu 28. ledna. Pořad začíná v 17 hodin.
