Fejeton Petra Šotnara: Prvního září

Petr Šotnar uvažuje, jak se současná škola liší od školy dřívějších dob. „Ve středověku se studenti latiny museli učit Catonova dvojverší zpaměti. Například: „Doctrina est fructus dulcis radicis amarae.“ Čili: „Vzdělání je sladký plod hořkého kořene“. To už dnes naštěstí nehrozí. Dnes je výuka zábavou a učitel je v podstatě klaun, který musí žáky neustále bavit. Nemá to jednoduché, neboť žáci jsou zhýčkaní sledováním zábavných programů v televizi s profesionálními baviči špičkové úrovně.

“Kdyby si nějaký kantor v pokrokové škole dovolil vyžadovat po žácích, aby se něco učili zpaměti, hrubě by tak překročil svoje kompetence a nepatřičně by zasahoval do nezadatelných svobod žáků. Zajímavé však je, že starým lidem je naopak doporučováno, aby si cvičili mozek například tím, že se budou učit básničky zpaměti. Pořekadlo „Co se v mládí naučíš, k stáru jako když najdeš“ bychom proto mohli pozměnit například takto: „Co ses v mládí nenaučil, budeš k stáru dohánět“.“

Petr Šotnar završil technické vzdělání na VUT v Brně, ale přesto od sedmnácti let touží stát se spisovatelem. V roce 1995 mu kamarádi vydali sbírku, kterou nazval podle jedné z básní Zrcadlo. Poezii příležitostně píše i nadále, ale čím dál víc se věnuje psaní povídek a fejetonů. Má tři děti, a tak když si sečetl roky školní docházky své a svých dětí, vyšlo mu celkem 32 let, po které pro něj bylo 1. září významným dnem.

Třída, školka, základní, dítě, vzdělávání |foto: Fotobanka Pixabay

Podobu současného školství však komentuje ironicky: „Co si pamatuji, probíhají neustále nějaké reformy školství. Jedna reforma střídá druhou. Za mých mladých let se například začala zavádět výuka množin. Ovšem poslední reformy přinesly pozoruhodné výsledky. Letos v červnu, těsně před koncem školního roku, zveřejnila Česká školní inspekce výsledky testů, které provedla na více než dvou tisících školách. Například žáci devátých ročníků základních škol ve společenskovědních předmětech, jako je například dějepis a zeměpis, dosáhli průměrného výsledku 61%. V přírodovědných předmětech, jako je biologie, fyzika a chemie, uspělo 22% žáků, ale průměrný výsledek je 51%. To znamená, že téměř polovina všech odpovědí byla špatná. Pokud tedy někdo odpověděl na všechny otázky správně, tak zřejmě někdo jiný neodpověděl vůbec na nic.“

„Informace o výsledcích těchto testů se dokonce dostaly na první stranu novin. Jen nechápu, proč byl nad článkem titulek Katastrofální výsledky školáků. Mně to katastrofální nepřipadá. Ano, je pravda, že testování potvrdilo, že na některých zpátečnických školách se stále ještě vyžaduje biflování, protože část žáků prokázala jakési encyklopedické znalosti. Ale důležitý je trend, tedy to, že se výsledky dlouhodobě zhoršují. To je důkazem, že moderní metody výuky se uplatňují ve stále větší míře a na stále více školách. Jen to chce vytrvat a nepolevit. Až budou výsledky školáků úplně nulové, bude to důkazem, že už se na žádné škole nikdo nemusí učit nic, co by pak v životě nepotřeboval. A že se do školy chodí už jen za zábavou.“