Jakub Deml: „Cožpak to jsem chtěl, aby mne zařadili do literatury?“
V tasovské sokolovně se ve dnech 15. – 17. září konala mezinárodní konference na téma Jakub Deml a literární tradice. Jednou z hlavních organizátorek byla Daniela Iwashita.
Před zahájením konference uspořádal portál Literární bašta spolku Dobrá čeština anketu, jíž se zúčastnil i literární historik a editor Petr Holman. Na otázku Daniely Iwashity: „Která Demlova věta nebo pasáž vám utkvěla v paměti?“ odpověděl, že jedna z prvních vůbec byla: „Jaká lžíce, podle toho se nabere.“ Současně vyzval demlology, aby se dali dohromady a začali konečně dělat spolu.
Mezinárodní konference byla přesně takovým pokusem. Nejenže se literární vědci spojili s obcí a římskokatolickou farností Tasov, se základní školou a spolkem Slepíši v Tasově, ale výzkumný tým Daniely Iwashity přizval řadu hostů ze všech stran, odborníků i čtenářů a příbuzných Jakuba Demla (1878 – 1961). Pravda, „všichni“ tam ještě nebyli, ale jako začátek to bylo skvělé.
Už ve čtvrtek proběhl v Tasově Dětský den s Demlem, v kapli svatého Michala za kostelem bylo možno shlédnout výstavu Jakuba Demla Sen o knize, v sobotu se konaly mimo jiné komentované prohlídky farního kostela sv. Petra a Pavla i zahrady Demlovy vily v Bosně, jak se této části Tasova tradičně říká. Pod vedením Ladislava Nestrašila se dokonce sázely topoly u potoka Polomina, který vtéká do řeky Oslavy.
Pontifikální mši za Jakuba Demla sloužil biskup Pavel Posád, byl požehnán obnovený náhrobek Jakuba Demla a Pavly Kytlicové a závěrečnou událostí se stal literární večer s názvem Pochytejte hvězdy, poskvrnily se všecky!, kde účinkovaly i děti z tasovské základní školy.
Konference se konala v sokolovně, a protože program byl velmi nabitý, těžko se hledaly volné chvíle k natočení rozhovorů. Přece jen však redaktorce Aleně Blažejovské hlavní organizátorka Daniela Iwashita několik volných minut poskytla a vysvětlila, že konferenci se rozhodl uspořádat Tým pro výzkum korespondence Jakuba Demla, který nedávno vznikl v Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Je to však skupina lidí, která už spolupracuje deset let. Vesměs patří k bývalým studentům ze semináře, který se konal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ti nyní pracují v dalších institucích jako Vysoká škola kreativní komunikace nebo Spolek Dobrá čeština, ale spojuje je zájem o Jakuba Demla.
„Inspiroval je určitě Jakub Deml, protože ty výkony, které absolventi semináře podávali, bych rozhodně nebyla schopná inspirovat sama,“ vysvětluje pedagožka, „to by ani Komenský nedokázal, ale Deml to dokázal, šlo o sedm rozsáhlých diplomových prací.“ Danielu Iwashitu takto před lety kromě samotného Demla inspiroval i editor Vladimír Binar, první člověk, který se korespondencí Jakuba Demla soustavně zabýval.
Tým má v současnosti vydaných pět svazků Demlovy korespondence – jsou to dopisy vyměňované s knězem Josefem Ševčíkem, s knězem a překladatelem Matějem Fenclem, se sochařem Františkem Bílkem, s premonstrátem a Demlovým čtenářem Evermodem Vladimírem Balcárkem a pátým svazkem jsou Demlovy vzpomínky na Josefa Floriana. V plánu je dalších deset knih a také zveřejnění veškeré korespondence Jakuba Demla formou elektronického archivu. Jde o tisíce dopisů.
S příspěvkem „Jak ke mně příroda zahovořila“ – glosa o Nezvalově básnickém procitnutí, které způsobila četba Demlovy knihy vystoupila na konferenci Markéta Kořená. I ona patřila po roce 1989 na FF UK ke studentům, které zde učil Vladimír Binar. Ve svých přednáškách o české literatuře 20. století přenesl svou fascinaci Demlem i na ni. Markéta Kořená s ním začala spolupracovat na přípravě edic díla Bedřicha Fučíka a také zde se setkávala s demlovskou tematikou. Jakuba Demla považuje za milník v české literatuře, jakkoli měl dosud v literární historii pozici outsidera.
Na konferenci dále hovořili Vladimíra Staňková o přátelství a inspiraci v dopisech Jakuba Demla a Jaroslava Durycha, Jiří Zizler o přírodě, duši a duchu v díle Jakuba Demla, Lucie Tučková o provázanosti poetiky Zbyňka Hejdy a Jakuba Demla, Roman Kopřiva o Demlových básních v němčině. Eliška Davidová připomněla ohlas Demlova Svědectví o Otokaru Březinovi, Ladislav Soldán vztah Miloše Dvořáka k Jakubu Demlovi, Martin Machovec vyprávěl o Demlových cestách do Dubrovníku. Michal Mocek se zmínil o podílu Jakuba Demla na literárním díle Pavly Kytlicové atd.
Účastníci se shodli na tom, že důležité bylo, že se konference konala právě v Tasově. V Demlově díle sehrává mýtus rodného kraje mimořádnou úlohu a cesta do Tasova, vnímání krajiny pod vlivem Demlova díla, má pro badatele velký význam. „Je dobré autory vracet do toho místa, ze kterého vzešli,“ soudí Markéta Kořená. Význam to má i pro tasovské obyvatele, které může taková událost přivést ke čtení. „Číst dílo, které vznikalo v kraji, ve kterém žijeme, umožňuje snáze navázat důvěrný vztah s autorem.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
