Zelný rynk8. září  2017 v 06:45  

Ještě tento víkend můžete zažít fascinaci v Muzeu umění Olomouc

Jan Uldrych, bez názvu untitled, 2011, akryl a olej na plátně acrylic and oil on canvas, 145 x 200 cm, Feigl Gallery. - Foto:  Muzeum umění Olomouc

Jan Uldrych, bez názvu untitled, 2011, akryl a olej na plátně acrylic and oil on canvas, 145 x 200 cm, Feigl Gallery.Foto:  Muzeum umění Olomouc

Výstava věnovaná českému hyperrealismu končí v Muzeu umění Olomouc v neděli 10. září. Studentka JAMU Kateřina Hejnarová byla cestou na výstavu nejprve rozpačitá, a tak si vše nechala vysvětlit od kurátorky Barbory Kundračíkové. Poslechněte si reportáž.

Kateřina Hejnarová se domnívá, že jako laik má pojem realismus spojený s obrazy z 19. století a technickou dovedností upřednostněnou natolik, že malíře v podstatě degraduje z umělce na řemeslníka, jemuž není dovoleno k zobrazovanému motivu zaujímat jakýkoli postoj nebo si dokonce výjevy místo pokorného nalézání svéhlavě vymýšlet. 

Malíř, který by v dnešní době stavěl své řemeslné schopnosti příliš na odiv, se podle všeho ocitá v nebezpečí. Od 2. poloviny 19. století, coby poslední epochy, kdy se realistické malbě dostávalo patřičné naléhavosti a rezonance, nás vzdaluje celých sto let, během nichž musely čelit zpochybnění takřka veškeré do té doby stálé hodnoty. Zvykli jsme si proto uvažovat kriticky, luštit nejrůznější kódy a číst mezi řádky, a k jednoznačným sdělením, ať už textovým či obrazovým, najednou cítíme spíš nedůvěru. 

„Hyperrealismus je hodně spojovaný s americkým prostředím 70. let, s kapitalistickou kulturou a podobně, a většinou je v něm hledaná právě povrchnost - že věci využíváme a potom odhazujeme," říká kurátorka Barbora Kundračíková, která vyučuje estetiku a teorii výtvarného umění na Masarykově univerzitě v Brně, a spolu s malířem Michalem Ožibkem je autorkou výstavy. 

Michal Ožibko. iDeath, oil on canvas 2010, 220 x 170 cm. - Foto:  Muzeum umění Olomouc

Největší přítěž hyperrealismu, pracujícího často s motivy skleněných ploch nebo lesklých povrchů, podle ní spočívá právě v jeho obrazové srozumitelnosti. 

V českém prostředí přitom hyperrealismus v pravém slova smyslu neexistuje. „Je to spíš pomocná kategorie, abychom obsáhli nějakou fascinaci," objasňuje kurátorka. Příčinu vidí ve skutečnosti, že „hyperrealismus je hodně spojovaný s kritikou něčeho, co tady existuje od romantismu - že autor má gesto, něco si myslí, a umělecké dílo je exprese," avšak české umění charakterizuje právě metafora a lyričnost. 

Přestože hyperrealistický obraz vzniká na základě fascinace vizualitou reálného světa, neznamená to, že by dílo zůstávalo bezobsažné a povrchní. „Většina s obrazů, které v té expozici jsou," podotýká Barbora Kundračíková, „je vlastně velice konceptuální, metaforická, snaží se hledat symboly." 

Jan Mikulka, Zátiší s jablky, 2011, olej na plátně, 100x65cm. - Foto:  Muzeum umění Olomouc

K rozvíjení určitého konceptu využívá realistický obraz například Bedřich Dlouhý. Při pohledu na jeho Zátiší s mobilem dostáváme obvyklou kompozici ovoce a okrasného nádobí, již ovšem narušuje moderní telefon. Proč nám ten mobil tak vadí? Lze za skutečné považovat jen to, co je obvyklé a pravděpodobné? 

Na základě symbolů pak interpretuje známý motiv třeba Daniel Pitín ve své Ofélii. 

Daniel Pitín, Ofélie Ophelia, 1999, olej na plátně oil on canvas, 150 x 120 cm, soukromá sbírka private collection. - Foto:  Muzeum umění Olomouc

V katalogu k výstavě její autoři upozorňují, že „hyperrealismus, jako ostatně všechny druhy malířského realismu, stojí dlouhodobě na okraji teoretického zájmu. Srozumitelnost, která je tomuto typu malby vlastní, mu ve skutečnosti činí medvědí službu - řadí jej do kontextu obrazů, vytvořených jinými médii (například fotografie), ale také špatného umění či kýče. Paušálně hyperrealismus odmítnout je pak přijatelnější, než riskovat, že by byl za hodnotný uznán právě kýč." 

Většinu vystavených malířů tvoří žáci Zdeňka Berana. Ten během 90. let vyučoval klasickou malbu na AVU a v Olomouci je zastoupen svojí instalací Hra s hlávkami. Při pohledu na ni vnímáme zároveň pečlivě propracovaný detail hlávky zelí, motiv brutálního třísknutí hlávkou o zeď a prostorovou směs hlíny, maket zelí, desek a igelitových plachet. 

„Nakonec je to vlastně velice krvavý příběh," interpretuje kurátorka, „protože ty hlávky tady zastupují lidské hlavy, což má fungovat jako určitý poukaz ke středoevropské zkušenosti 20. století, která je sama o sobě dramatická. V té instalaci najdeme třeba také vojenské lékařské nosítko, takže tady vzniká určitá vazba." 

Hynek Martinec. Zuzana in Paris studio. acrylic on canvas 130x110 cm 2006-07 - Foto:  Muzeum umění Olomouc

Jakkoli si tedy hyperrealismus propůjčuje vizualitu fotografie, hledat za vznikem hyperrealistického obrazu pouze snahu malířů o soupeření s fotografy by bylo nespravedlivé. S radikálně realistickým stylem malby autoři nepracují pod vlivem plané touhy po návratu starých dobrých časů, v důsledku nedostatečné odvahy nebo dokonce chybějící originality. 

Pokud se rozhodli potlačit vlastní řemeslné gesto, činí tak na základě upřímné tvůrčí rozvahy a s plným vědomím dobového kontextu, který bohužel dává vzniknout i předsudkům vůči realismu. 

Autor:  Kateřina Hejnarová
Pořad: Zelný rynk  |  Stanice: Brno
Čas vysílání: sobota 17:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Jihomoravský kraj
  silnice III/15276 (ulice Moravanská), Brno-jih, uzavřeno, oprava povrchu vozovky, Od 25.09.2017 00:00 Do 01.10.2017 23:59, částečná uzavírka z důvodu realizace stavby „Hala Moravany – vybudování komunikace, ...
  ulice Zelný trh, mezi křižovatkami ulic Starobrněnská a Radnická, Brno-střed, Brno, uzavřeno, Od 07.09.2017 00:00 Do 31.12.2017 23:59, Úplná uzavírka ul. Zelný trh před objektem č.or. 14/16 - v délce ...
  silnice III/3842, ulice Kohoutovická, Stará dálnice v obci Brno-Žebětín, práce na silnici, kyvadlový provoz jedním jízdním pruhem, Od 17.09.2017 07:00 Do 08.10.2017 23:59, v rámci stavebních úprav křižovatky ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace