Kdo byl básník Moravy Jiří Kuběna?

Ve čtvrtek 10. srpna zemřel po dlouhé nemoci básník Jiří Kuběna. Byl prostějovský rodák, podstatnou část života prožil v Brně a od roku 1994 bydlel na hradě Bítově, kde působil jako kastelán.

Jiří Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukert, se narodil 31. května 1936 v Prostějově v rodině letce a sochařky. Dětství prožil v Praze. V roce 1948 byla rodina přesunuta do Brna, neboť otec byl degradován.


Poslední rozloučení bude 15. srpna
Lidé, kterým byl Jiří Kuběna blízký, se s ním rozloučí v úterý 15. srpna. Nejprve se tak stane ve 13.00 v kapli Nanebevzetí Panny Marie na hradě Bítově a o hodinu později následuje mše svatá v kostele sv. Václava v Bítově.

Osudové setkání na hradě Bítově
V letech 1953–1954 vydával mladý básník společně s Václavem Havlem a volným okruhem Šestatřicátníků časopis ROZHOVORY 36 – první český (i když studentský) samizdat vůbec. V Brně založil společně s Pavlem Švandou a Violou Fischerovou, později také s Věrou Linhartovou, odbočku Šestatřicátníků.

V letech 1954 až 1959 studoval Jiří Kuběna dějiny umění na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V létě 1955 došlo při letní brigádě na hradě Bítově k jeho osudovému seznámení se Zdeňkem Kuběnou, od nějž převzal jméno, které od té doby používal.

Jiří Kuběna a moravské památky
Od roku 1959 byl Kuběna zaměstnán jako historik umění v brněnském památkovém ústavu. Svůj profesní život spojil s památkovou péčí – podílel se na rekonstrukci zámků v Lysicích, Vranově nad Dyjí či v Buchlovicích.

Jiří Kuběna ve svém bytě na hradě Bítově.

V roce 1963 společně s Mikulášem Medkem a Janem Koblasou realizoval slavný moderní oltář v kostele svatého Petra a Pavla v Jedovnicích.

Setkání s Jakubem Demlem a Vítězslavem Nezvalem
Jiří Kuběna patřil k okruhu časopisu Tvář, redigoval samizdatové sborníky Tempo a Tauros a časopisy Box (od roku 1988) a Proglas (od roku 1990). Jako básníka jej ovlivnila především poezie Otokara Březiny a silně na něj zapůsobily osobní návštěvy u Jakuba Demla a Vítězslava Nezvala.

V básni Výuční list z roku 1961 Kuběna o zdrojích své poezie napsal: „Stvol – velkolepý styl / posledních Nezvalových let. / Květ – Březinův svět. / A Jakub Deml – pyl.“

Jiří Kuběna je autorem třicítky rukopisných básnických sbírek – první knihu Zpívající Voliéra napsal jako sedmnáctiletý. Jako katolický křesťan a také z důvodu své neskrývané homoerotické orientace (svůj coming out provedl už v létě 1954 na Havlově) však nemohl do roku 1989 oficiálně publikovat.

Jeho verše v 60. letech recitovali Jan Tříska a Marie Tomášová
V šedesátých letech se o uvedení jeho poezie na scénu pokusila pražská Společnost přátel Jiřího Kuběny – jeho verše tehdy recitovali Jan Tříska a Marie Tomášová.

Hrad Bítov

V sedmdesátých letech publikoval především v okruhu moravského samizdatu Texty přátel a bytového divadla Šlépěj v okně. Vedle Pavla Švandy a filozofa Josefa Šafaříka byli s touto skupinou spojeni především Jaroslav Erik Frič, Miroslav Holman, Petr Mikeš a další básníci.

Po roce 1989 začal Kuběna oficiálně publikovat a účastnil se mnoha kulturních aktivit. Inicioval také založení společnosti Dědictví Jakuba Demla. V letech 1994 až 2006 byl kastelánem hradu Bítova, kde pořádal velké výstavy – například Jiřího Kříže, Jiřího Koláře, Jana Koblasy a dalších. Od roku 1996 společně s Martinem Pluháčkem-Reinerem uspořádal na Bítově několik ročníků celostátních setkání českých básníků.

Poezie pro něj vždy byla jen jedna, jako Kristova „suknice nesešívaná“, a proto sezval zástupce tzv. šedé zóny, disentu, undergroundu, exilu, ale i předlistopadové oficiální scény.

Jiří Kuběna a Český rozhlas Brno
On sám byl básník rodem (poeta natus), ale i básník mimořádně poučený (poeta doctus). Četné citace, vícečetné názvy i komplikovaná věnování a také aluze na antickou a křesťanskou tradici, světovou poezii, prózu i filozofii dovolují zařadit jeho pozdní dílo do proudu postmoderny. Ale poezie pro něj byla především zpěvem, říkal, že své básně slyší.

Jiří Kuběna při rozhovoru s Alenou Blažejovskou.

Po roce 1989 publikoval kromě řady básnických sbírek také básnický výbor Krev ve víno, knihu esejů Paní na Duze a v roce 2006 knihu vzpomínek Paměť básníka. Jejím základem se stalo memoárové vyprávění, které od roku 1996 po celých deset let načítal pro Český rozhlas Brno a pod názvem Z Mého Orloje je vysílal literárně-publicistický magazín Aleny Blažejovské Zelný rynk. Jiří Kuběna byl příznivcem brněnského rozhlasu a věnoval mu báseň, kterou si můžete poslechnout v jeho přednesu.

V roce 1998 dostal Jiří Kuběna od prezidenta Václava Havla medailí Za zásluhy v oblasti kultury a umění I. stupně. Byl také nositelem Ceny města Brna a čestným občanem Bítova.

Celé básnické Dílo Jiřího Kuběny zahrnuje sedm dílů v devíti svazcích a vycházelo od roku 1998 nejprve v nakladatelství Jaroslava Erika Friče Vetus Via, poté edici převzalo nakladatelství Host.

Spustit audio