Literární výročí: Josef Kolejka

Historik a filozof Josef Kolejka patří dnes k několika doyenům české historické vědy, zejména pak k těm historikům, kteří se zabývají polskými dějinami a dějinami dalších slovanských národů.

Po maturitě byl v době protektorátu několik let totálně nasazen, po osvobození v roce 1945 se zapsal ke studiu dějin a filozofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Během ročního studijního pobytu na Jagellonské univerzitě v Krakově se důkladněji seznámil s dějinami Polska i dalších slovanských národů, zejména posledních dvou uplynulých století.

Po návratu dokončil studia a zůstal pracovat jako asistent ve Slovanském ústavu fakulty až do roku 1961, kdy se stal na několik let vedoucím Historického ústavu ČSAV. Především jeho zásluhou si brněnská pobočka získala své pevné místo jak mezi brněnskými pracovišti, tak v celostátním měřítku. V disertační práci, kterou obhájil v roce 1960, důkladně zpracoval problematiku dělnických rad na Ostravsko-Karvinsku, Dąbrowsku a v Horním Slezsku v letech 1917-1920.

Celý svůj profesní věk pak prof. dr. Josef Kolejka, DrSc., působil na historické katedře brněnské filozofické fakulty. A to až do roku 1990, přičemž posledních pět let byl jejím vedoucím. Záběr jeho odborného zájmu byl velmi široký. Jeho mnohaleté důkladné studium pramenného materiálu vyústilo v dodnes aktuální a nepřekonanou rusky psanou monografii o slovanských programech a myšlence slovanské solidarity v 19. a 20. století. Jako historik věděl, že národnostní problematika je klíčová v národním i mezinárodním hnutí. Národnostní otázky zpracoval ve dvou monografiích: Národnostní programy pro střední a jihovýchodní Evropu, v níž analyzoval socialistickou teorii národa, a v práci Národnostní otázka v programu socialistických stran za 1. světové války.

O celém velice rozsáhlém a tematicky různorodém vědeckém díle Josefa Kolejky zde nelze pojednat podrobněji. Uveďme aspoň, že na uvedené monografie navazují další studie a rozpravy o tzv. východní otázce, jejíž podstatnou součástí bylo hledání přijatelného řešení složité politické a národnostní problematiky na Balkáně. O srbských, charvátských, makedonských a bulharských názorech na uvedenou problematiku pak Josef Kolejka pojednal v knize Balkánská otázka 1908-1914. Zvláště dnes je velmi aktuální jeho studie Národ, nacionalismus a národnostní otázka, v níž analyzoval mechanismus vzniku novodobého národa.

Příspěvek k literárnímu výročí zazní v závěru pořadu Zelný rynk, který vysíláme v sobotu 8. března.