Miroslav Vlček píše o studiu na brněnských vysokých školách

5. březen 2015

Slovenský student Miroslav Vlček studuje současně na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění. Původně si myslel, že různorodá zkušenost je dána hlavně odlišnými typy škol. Pak ale zjistil, že mnohé souvisí s přístupem samotných studentů.

Autor ve své úvaze vychází z dělení studentů podle sociologa profesora Iva Možného na samochodky a minimaxy.

„Studenti samochodky studují tak nějak na vlastní pěst, zajímají se o obor, který studují, a dělají vše pro to, aby byli ve své oblasti co nejlepší. Na druhé straně jsou tu studenti minimaxové, kteří procházejí studiem s minimálním výkonem, aby maximálně jednoduše prolezli,“ píše Miroslav Vlček.

Profesor Možný podle něj za minimaxy považuje studenty, pro něž je v souladu s představou, kterou získali z televizní popkultury, univerzita jen jedna velká párty, ze zkoušek jim stačí nejnižší známka, s níž dokončí studium, nedocházejí na předměty, které je nezajímají, zkrátka dělají vše pro to, aby školu zvládli s co nejmenší námahou.

Miroslav Vlček se domníval, že řešením by mohlo být snížení počtu studentů jednotlivých oborů: „Je-li kromě vás v kurzu zapsaných jen pár dalších studentů, je vám trapné seminárku odfláknout, protože máte jistotu, že si ji vyučující skutečně přečte a v nejlepším případě se nad ní i zamyslí.“

Na základě vlastní zkušenosti však zjistil, že časem i hrozící hanba přestává být účinnou motivací. Studentům je totiž současně vštěpováno, že nejdůležitější je praxe a že vysoká škola je jen přestupnou stanicí na cestě do zaměstnání. I proto už v průběhu studia psal do školního časopisu, moderoval a časem i pomáhal s vedením univerzitního rádia. Nejde tedy o to, že by se studenti „flákali“, jak to vidí jejich učitelé, ale na samotné studium jim zkrátka nezbývá dost času.

Zajímá-li vás více podrobností k tomuto tématu, poslechněte si úvahu Miroslava Vlčka v sobotu 7. března v magazínu Zelný rynk.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.