POSLOUCHEJ ŇUŇU aneb poezie ve veřejném prostoru
Před pár dny média přinesla zprávu, že v Praze byl zprovozněn první veřejný Poeziomat, roura, ze které po stisknutí tlačítka zazní báseň. Výběr je pestrý, od Holana po Borkovce. První, co Martina Stöhra napadlo, byla nehynoucí replika z finále filmu Pane, vy jste vdova: „On je zřejmě schován v tom sloupu!“
Martin Stöhr je redaktorem brněnského literárního časopisu a nakladatelství Host. Narodil se v roce 1970 ve Zlíně. Vystudoval Pedagogickou fakultu UP v Olomouci – český jazyk a výtvarnou výchovu.
Svou poezii publikuje časopisecky od konce 80. let, od roku 1995 vydal čtyři básnické sbírky. Souběžně provozuje vlastní nakladatelství MaPa.
Ve svém fejetonu uvádí: „Cosi jako slovo ve veřejném prostoru existuje odnepaměti. Není příliš velký rozdíl mezi jeskynním lovcem, který do skal drásal své teritoriální značky, a nějakým dnešním kapuckářem, který v ruce drží sprej a taguje.“
Martin Stöhr připomíná, že náš veřejný prostor byl až do roku 1989 přísně střežen. Jednotvárnou šeď socialistických ulic prožíval on sám v rodném Gottwaldově. Poté však do veřejného prostoru jakoby přes noc vkráčel billboardový karneval. Zhruba od přelomu milénia i verše opustily stránky básnických sbírek a začaly se objevovat na veřejnosti – například ve vagónech pražského metra.
„Zvlášť Brno, město poezie, si v poslední době našlo svého mluvčího, tajemného Tima, který dokáže ve svém něžném a nebanálním šablonkovém street-artu chytře glosovat současnost i historii,“ píše Martin Stöhr. Ale klade si otázku: „Je dobré, když se k poezii chováme, jako by to byly krepové fáborky v rukou okrašlovacího spolku?“
Poeziomat z pražského Náměstí Míru podle něj zapadá do kategorie česká groteska. Milejší než tyto „záhrobní hlasy“ jsou mu celistvé básnické texty a kontexty. Co však jeho přesvědčení nahlodává, jsou záhadné nápisy z brněnské dlažby: POSLOUCHEJ ŇUŇU!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
