Zajděte si na výstavy v Uherském Hradišti a Uherském Brodu
V Galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti můžete navštívit kolektivní výstavu k poctě Jindřicha Pruchy Strom II a expozici plastik Quida Kociána. Q galerie v Uherském Brodu vystavuje fotografie Martina Vybírala.
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti je zaměřeno na etnografii, archeologii, umění a historii. Galerie Slováckého muzea se nachází v budově barokní vojenské zbrojnice, jako galerie slouží od roku 1962. V 19. století tu byl poštovní úřad, a tak jí místní někdy říkají Stará pošta.
Vystřídaly se tu i lazarety a byty. Slovácké muzeum bylo od počátku budováno jako muzeum etnografické, čemuž sloužila i sbírková činnost. Městem prošla řada významných umělců jako Joža Uprka, Antoš Frolka aj. Až s příchodem Viléma Jůzy získává galerie jasnější náplň a profiluje se jako regionální galerie zaměřená na umění východní Moravy.
V Uherském Hradišti působí i Střední uměleckoprůmyslová škola, jíž prošli Ivan Theimer, Vladimír Kokolia, František Hodonský, Vladimír Metra, Vladimír Vašíček, Patrik Hábl, Břetislav Malý a mnozí další. Proto galerie představuje i výtvarné projevy těchto umělců.
Do 19. června můžete v Galerii Slováckého muzea navštívit kolektivní výstavu českých výtvarných umělců k poctě Jindřicha Pruchy (1886 – 1914), nazvanou Strom II. Kousek od galerie najdete ulici Jindřicha Pruchy, která je po uherskohradišťském rodákovi pojmenovaná. Kurátorem rozsáhlé výstavy je brněnský malíř Petr Veselý.
„Jde o rozšířenou reprízu výstavy, která byla před dvěma lety v olomoucké Galerii Caesar, tehdy šlo o připomenutí 100. výročí Pruchova úmrtí, k němuž došlo na začátku 1. světové války,“ vysvětluje kurátor. Hradišťská výstava se vztahuje k výročí Pruchova narození, na podzim to bude 130 let.
„Má Pruchova tvorba šanci, aby oslovovala současné malíře?“ ptá se Veselý. A rozhodl se to vyzkoumat přímo výstavou. „Motivem stromu se Prucha zabýval často, ať už je to jednotlivý strom či stromoví, nebo tematika vnitřku lesa. K tomu bylo poměrně snadné vybírat současné autory. U některých je to dokonce jejich hlavní zájem – třeba u Pavla Mühlbauera nebo Marie Blabolilové.“
Sám Prucha žil na samotě Županda, tři čtyři kilometry nad Běstvinou, v Železných horách. „Cesta z Běstviny na Župandu vede bukovým lesem, takže to byl motiv, který měl vpitý do očí,“ vysvětluje kurátor. Bukový les maloval Prucha poprvé v roce 1908, kdy prošel příklonem k fauvismu, a nejsilnější série vznikla na začátku roku 1914.
Na výstavě jsou k vidění výhradně díla žijících malířů a kromě toho i čtyři obrazy Pruchovy, zapůjčené z muzea v Čáslavi a také z majetku Slováckého muzea – to je malířův autoportrét. Celkem je zastoupeno 42 autorů a přes 60 maleb, kreseb, fotografií. Kurátor Petr Veselý vystavil i vlastní obraz z počátku 80. let – strom, který je kácen.
V přízemí Galerie Slováckého muzea však můžete v těchto dnech spatřit také výstavu představující sochařské dílo Quida Kociána (1874 – 1928). Jedinečný soubor téměř stovky plastik pochází ze soukromé sbírky.
V Uherském Brodu vám doporučujeme navštívit Q galerii, jejímž zakladatelem a provozovatelem je fotograf František Chrástek. Galerie vznikla v roce 2009 adaptací barokní sýpky, kterou postavil Albrecht z Kounic v roce 1862.
Jako sýpka sloužila budova do konce 70. let 20. století, poté chátrala. Po její rekonstrukci vznikla galerie zaměřená především na fotografickou tvorbu. Vystavovali zde Jindřich Štreit, Pavel Dias, Antonín Braný, ale i sochař Ivan Theimer.
Do 17. června můžete v Q galerii shlédnout výstavu Rozetmívání brněnského fotografa Martina Vybírala. „Rozhodl jsem se vybrat černobílé snímky zpracované klasickou analogovou metodou, jsou tu fotografie staré 18 let, ale i ty, které jsem vytvářel minulý týden. Spojuje je pocit ticha, soustředění, jsou to většinou krajinné detaily, fotografované na okrajích měst či na vesnici.
Název Rozetmívání vymyslel Antonín Dufek už v roce 2008 a já jsem nyní udělal na toto téma nový výběr. Jde o práci se světlem, fotografie vznikají na přelomu dne a noci a vypomáhám si zábleskem, takže předměty v popředí v zešeřelém prostoru tímto způsobem vytahuji, osamostatňuji,“ vysvětluje Vybíral.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
