Čeští a moravští producenti česneku se snaží obnovit pěstitelskou tradici

Nově vzniklé sdružení Českomoravský česnek chce probudit zájem o tuto zeleninu a upozornit na ekonomické souvislosti jejího pěstování. V 80. letech minulého století byl česnek na Slovácku významně zastoupen v produkci zemědělských družstev. Po revoluci ale vymizel kvůli levným dovozům z ciziny.

„Doveze se sem levný zahraniční česnek a prodává se za český, to vidím jako problém. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby se nám povedlo dostat české česnekářství znovu na úroveň, jaká byla třeba před 30 lety, abychom byli schopni náš trh sami zásobovat. Dobře, máme česneku málo, budeme dovážet česnek. Ale napíšeme, že je ze Španělska, že je z Číny. Nebudeme k tomu psát, že je to český česnek,“ říká uznávaný odborník a šlechtitel česneku Jan Kozák.

Český česnek podle něj zkrátka chutná jinak než ten zahraniční.

„Lidé po staletí vybírali česnek jednak podle toho, jak který u nich rostl, ale také který jim chuťově vyhovoval. A proto mnohé třeba francouzské nebo španělské odrůdy označujeme jako chuťově podřadné. Tak proč bychom měli přesvědčovat našeho konzumenta, že má jíst francouzské odrůdy, když tedy jeho organismus, naše kuchyně je nastavena na český česnek,“ dodává Kozák.

Zakladatel společnosti Českomoravský česnek Miloslav Hrdý je přesvědčený, že v současnosti už se projevuje osvěta, kterou před lety začal s kolegy rozvíjet na takřka amatérských základech.

„Výsledky jsou markantní, protože lidé jsou informovanější a také lidé žádají přímo česnek český, moravský. Takový, který respektuje půdní podmínky a klimatické podmínky a potom také dává výsledky, které my máme rádi. Že je sladký, že je štiplavý, že má dostatek silic,“ vysvětluje.

Pavel Němeček z Blatnice pod Svatým Antonínkem začal pěstovat česnek před 30 lety, z malé výměry se dostal až na 28 hektarů. Jak ale upozorňuje, ani dnes není odbyt jednoduchou záležitostí, zvláště pro drobnější pěstitele.

„Prodej česneku do supermarketů a velikých řetězců je strašně složitý. Většinou je to na ten drobnější prodej,“ přibližuje.

Jak ve svém vystoupení na konferenci varoval odborník na půdní chemii Vojtěch Kovařík, Česká republika podle jeho zjištění ztratila za posledních 20 let dvě třetiny výměry pěstované zeleniny. Podobné iniciativy, jako je ta na podporu česneku, proto jenom vítá.