Vědci budou zkoumat 10 tisíc dětí po dobu dvaceti let. Umožní jim to nová biobanka

Že smog v ovzduší nebo nezdravá strava člověku neprospívá, to asi tušíme všichni. Dokázat to vědecky je ale těžší. Vlivy okolí na člověka a jeho vývoj zaberou roky bádání a jsou k tomu potřeba tisíce vzorků krve nebo třeba slin.

Aby na takových projektech mohli pracovat vědci v Brně, postaví pro ně Masarykova univerzita za téměř čtvrt miliardy korun unikátní biobanku. Dnes projekt představilo vedení univerzity spolu s vědci.

Biobanka je budova, která je speciálně přizpůsobená pro ukládání a dlouhodobé skladování genetického materiálu. To jsou třeba vzorky krve, moči nebo slin. V současnosti takové vzorky skladují například v jednotlivých nemocnicích.

Při jejich neodborném uložení například při nestálé teplotě může dojít k jejich zničení, což může zkazit například dlouhodobý výzkum, který pracuje se vzorky i zpětně. V Brně proto v bohunickém kampusu vznikne do dvou let biobanka spolu s laboratořemi, které budou na špičkové úrovni a budou mít kapacitu až na milion vzorků.

Biobanka umožní unikátní výzkum, v němž budou vědci sledovat 10 tisíc dětí od narození do dvaceti let.|foto: Archiv Muni

Vědci dnes zároveň představili dlouhotrvající výzkum, který by právě nové biobanky využíval. Budou následujících dvacet let zkoumat vývoj deseti tisícovek lidí z Brna, a to od narození až po dospělost. V současnosti proto shání pro výzkum nastávající maminky, které by byly ochotné podstoupit ve 38. týdnu těhotenství odběry, kterými by začalo dlouhodobé sledování vývoje jejich dětí.

V prvních letech by vyplňovaly dotazníky. Až děti dorostou do školního věku, pak by jim lékaři odebrali také vzorky slin a krve. Ty by sloužily - samozřejmě anonymně - výzkumu. Od každého z deseti tisíc dětí získají lékaři postupně 50 vzorků. Proto je potřeba i dostatečně velký skladovací prostor.

Biobanka umožní unikátní výzkum, v němž budou vědci sledovat 10 tisíc dětí od narození do dvaceti let.|foto: Archiv Muni

Budoucí maminky budou s projektem oslovovat lékaři z Fakultní nemocnice v Brně, říká náměstek ředitele Tomáš Kašpárek.

„Jsem nadšený, že Fakultní nemocnice Brno může být součástí tohoto projektu, protože má velký potenciál do budoucna přinést informace, které nám chybí. Co všechno se může podílet na tom, že vznikají chronické nemoci, dlouhodobé nemoci, které máme problém léčit. Těšíme se, že se tohle všechno dozvíme,“ konstatuje.

Biobanka umožní unikátní výzkum, v němž budou vědci sledovat 10 tisíc dětí od narození do dvaceti let.|foto: Archiv Muni

Odborníci chtějí zjistit, jak okolí ovlivňuje vývoj člověka, jak se třeba na jeho zdraví podepisuje nedostatečný pohyb nebo nezdravá strava a přemíra stresu.

Jedinečnost brněnského projektu je v tom, že nebude zkoumat jenom změny v biologii člověka. Protože se zapojí také psychologové nebo odborníci na sport, výsledky by měly pokrýt víc oblastí lidského života. Ředitelka Centra výzkumu toxických látek Jana Klánová pak připomíná, že do podobného projektu se vědci zapojili v roce 1991.

„Co si od toho slibujeme je, že populace, která se narodila v roce 1991 je čerstvě porevoluční, jsou vychováváni rodiči, kteří vyrostli v úplně jiné době. V roce 2017 to jsou úplně jiní rodiče a úplně jiné děti. Bude velice zajímavé to mezigenerační srovnání,“ upozorňuje na další aspekt výzkumu.

Biobanka by měla být hotová v roce 2019. Většinu projektu za čtvrt miliardy korun zaplatí univerzita z evropských fondů.