20 let od tragických povodní: ropná skvrna prošla nejspíš až do Dunaje

18. červenec 2017

O ropných haváriích obvykle slýcháme v zahraničním zpravodajství. Při povodních před dvaceti lety ale podobná ekologická katastrofa postihla i jižní Moravu.

Povodně v roce 1997 odpálily jednu dlouho tikající ekologickou bombu: staré, špatně zakonzervované ropné vrty na jižní Moravě. Velké voda z nich vyplavila obrovské množství ropy do rozvodněné Moravy a přilehlých vodních toků.

Kvůli rozlivům pak část ropných látek skončila na polích, v lesích a okolní krajině. A bylo velké štěstí, že neznehodnotila zdroje pitné vody. Teprve díky povodním začala dodnes trvající sanace této staré ekologické zátěže, která si vyžádala miliardy korun.

„V roce 1997 jsem byla vedoucí odboru životního prostředí okresního úřadu Hodonín. Současně z titulu této funkce předsedou povodňové komise,“ vypráví dnes senátorka z KDU-ČSL a současně starostka Ratíškovic na Hodonínsku Anna Hubáčková.

Anna Hubáčková ukazuje fotografie ropné skvrny.

„Dělaly se prohlídky z letadel, helikoptéry prolétávaly a odborníci se snažili zmonitorovat, kde všude máme rozlivy. Tam se objevily nějaké barevné skvrny,“ pokračuje Hubáčková.

Zpočátku nebylo jasné, odkud skvrny pochází. S vodou totiž přišly nečistoty až ze severní Moravy. Až později se ukázalo, že jde o ropu unikající z jihomoravských nalezišť.

Fotografie z povodní v roce 1997.

„Znehodnocená voda byla celá, ale ta zřetelná barevná skvrna byla tak šířky desítky metrů a délky třeba sto až sto padesát metrů a to bylo jak duha. Barevná skvrna, taková slza velká. Která se postupně vodou linula dál,“ popisuje.

Letecké snímky lokality Nesyt.

Na velké povodňové vlně ale nešlo skvrnu zastavit. Pravděpodobně odplula až do Dunaje, i když starostka připouští, že se možná někde rozmělnila. „Nemáme představu, kde se usadila. Samozřejmě z části bylo poškozené i naše území,“ dodává.

Letecké snímky lokality Nesyt.

Škody způsobené únikem ropy se nevyčíslovaly zvlášť ale v komplexu povodňových škod. Ropná skvrna prošla i přes prameniště v Moravské Nové Vsi, naštěstí ale neznehodnotila zdroje pitné vody.

„Ale nemohli jsme vědět, že se tak nestane v budoucnu. Jeden litr ropné látky znečistí milion litrů vody. Nám samozřejmě zbylo to zabezpečit do budoucna, aby se to neopakovalo,“ konstatuje Hubáčková.

Likvidace starých ropných sond a vrtů z počátku nebyla systémová. Peníze na ni dávala různá ministerstva. Až deset let po povodních vznikl státní podnik Palivový kombinát Ústí. Se sanací začal v chráněné oblasti přirozené akumulace vod mezi Hodonínem a Moravskou Novou Vsí.

„Čím více jsme se blížili zdroji pitné vody, tím byl sanační limit nižší. Původní představa, že území vyčistíme na takové hodnoty, jako byly třeba v té době používány u průmyslových objektů, prostě nebyla reálná,“ říká ředitel Palivového kombinátu Ústí Igor Němec cestou do oblasti Nesyt v Hodoníně. Ta byla před dvaceti lety zamořena nejvíc.

„Jsem přesvědčen, že následky by se dnes v takové míře neprojevily. Jen pro ilustraci: z území bylo celkově vyvezeno skoro osm tisíc tun ropy v kontaminovaných zeminách a skoro tisíc tun ropy odseparované z podzemní vody,“ vypočítává Němec.

Odborníci na Hodonínsku zabezpečili už stovky starých ropných sond a vrtů. Další etapa sanace začne letos na podzim.

autor: gaj
Spustit audio