Jihomoravští hasiči nabádají k opatrnosti při pálení biologického odpadu

Je sice už mnoho let známo, že tento proces přináší více škody, než užitku, protože plameny a žár rostliny spíše poškozují, a navíc jim padne za oběť řada živočichů, včetně velmi mladých ptáčků a zvířátek, přesto někteří, zejména starší lidé, nedbají. Varováním jim přitom není ani nebezpečí, kterému se sami vystavují - každoročně končí několik lidí v nemocnici s vážnými popáleninami, v horším případě zaplatí životem. Určité riziko ovšem přináší i spalování shrabané trávy, listí a větviček třeba na zahrádce.

Plošné vypalování trávy zakazuje přímo Zákon o požární ochraně a trestá jak blokovými pokutami tak i dalšími postihy ve správním řízení. " Plošné vypalování, o kterém se naši předkové domnívali, že je nejzdravější pro vývoj vegetace, je nebezpečné proto, že se požár velice rychle šíří a stačí jen mírný závan větru a požár je naprosto nekontrolovatelný," připomíná mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid. Každoročně si tyto požáry vyžádají několik obětí.

Pálení vyžaduje velmi přesná pravidla bezpečnosti. Pokud vzniká větší množství kouře, je velmi užitečné jej nahlásit na operační středisko Hasičského záchranného sboru, tak aby ten člověk, který spaluje odpad biologického původu, nevyvolal zbytečný výjezd hasičů. "Pokud člověk pálí odpad, měl by respektovat i případné vyhlášky místních úřadů, které mohou toto pálení regulovat třeba na určité dny a místa. Ta nejzákladnější pravidla požární bezpečnosti spočívají v tom, že ohniště by mělo být ohraničeno kameny," uvádí mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.

Po skončení pálení je třeba ohniště důkladně uhasit, prolít vodou a udusat tak, aby se nestalo, že vyskočí jiskry a vše začne hořet znovu. A ještě dodejme, že při silném větru bychom ohniště neměli zapalovat vůbec a pokud zapalujeme za bezvětrného počasí a vítr začne foukat, měli bychom oheň rychle uhasit a pálení odpadu přerušit.