Funkcionalistický skvost měl namále, téměř spadl. Teď se mu vrátila původní podoba.

Unikátní funkcionalistická zastávka Oskara Pořísky v Brně je znovu otevřená. Cestující brněnskou MHD se pod ní po roce a půl opět skryjí před sluncem nebo deštěm. Rekonstrukce ale neprobíhala zcela hladce.

Rok a půl byla funkcionalistická zastávka MHD na Obilním trhu v Brně obehnaná plotem. Visel na něm nápis stavební společnosti „Zastávku opravujeme po předchozí firmě“. Z torza památkově chráněné stavby architekta Oskara Pořísky je teď opět funkční přístřešek. Přišel však o své podzemí toalety.

Rekonstrukce se neplánovaně protáhla, protože ji opravovaly postupně dvě firmy. Ta původní sice rekonstrukci zahájila, ale dostala výpověď, protože podle radnice Brna-středu a památkářů nedodržela zadaný projekt.

Logo

Začala s bouráním a betonováním, které nikdo neschválil. „Odchýlili se od projektu. Ten počítal s obnovením tvaru, jaký měla zastávka původně. Ale firma přišla s tím, že projekt je nedokonalý a že oni to vylepší. Vložili do stavby jakousi výztuž, která ale trčela ven. Ačkoliv neměli souhlas, aby to zalili betonem, tak to zalili betonem bez našeho souhlasu a bez souhlasu investora,“ vysvětluje vedoucí odboru památkové péče Magistrátu města Brna Martin Zedníček.

Zastávka v prosinci 2015

Jednatel firmy odmítl jakékoliv pochybení a řekl, že postupoval podle zadání projektantů. Radnice teď po původní firmě požaduje necelý milion korun. O tom, kdo má pravdu, nakonec rozhodne soud. Zastávku nicméně loni převzala jiná firma a včera ji dokončila včetně oprav.

Zastávka v březnu 2016

Práce stály více než dva a půl milionu korun. Podle architektů, kteří její obnovu navrhovali, jde o architektonický skvost a jedinou funkcionalistickou zastávku v Brně.

Zastávka v srpnu 2016 - stavbu převzala druhá stavební firma, která musela odstranit nežádoucí zásahy předchůdce

„Ze zastávky se zachránilo poměrně dost, část dole je zakonzervovaná, protože byla velice poničená. Stavbu 90 let nikdo neudržoval, prakticky hrozila zřícením. Výztuže byly zkorodované a vypadávaly ven. Musela se vyztužit žebry, aby zůstala stát. Jinak všechny materiály jsou původní, všechny kovové konstrukce jsou původní repasované a našla se i původní barva, která tu byla použita,“ popisuje architekt Tomáš Rusín.

Zastávka konečně cestujícím znovu poskytuje stín a přístřeší

Betonová zastávka má teď světlou šedou barvu, okna po stranách a dveře uprostřed jsou natřené na červeno. Dveře jsou zamčené a je za nimi pouze rozvod elektřiny v malé místnosti.

Většina materiálů je původních.

Někdejší veřejné toalety, na které se vcházelo z levé zadní strany zastávky jsou zasypané. Podle architektů by bylo potřeba je kompletně zbourat a postavit jako novostavbu, pak by ale měli problém s kolaudací, protože by nesplňovaly současné požadavky.

Za dveřmi je rozvod elektřiny.

Právě proto, že zastávka nemá záchody, kvůli kterým byla tak unikátní, zaznívá od laické i odborné veřejnosti kritika vůči radnici, ta se ale hájí tím, že jinak to technicky udělat nešlo.

Na místě někdejšího vstupu na veřejné záchodky je pouze rovná plocha.

Za své vzaly také původní plány radnice a architektů, aby se ze zastávky stala kavárna. Zprovoznit kavárnu a toalety se totiž ukázalo nereálné, respektive příliš nákladné. Důvodem bylo přivedení vodovodních a kanalizačních trubek.

autoři: ska , Tomáš Kremr
Spustit audio