Houby rostou jako na objednávku, ve Vsetíně a Valašském Meziříčí je vystavují

23. září 2017

Muzea ve Vsetíně a Valašském Meziříčí vystavují živé houby.

Výstavy živých hub můžete v těchto dnech najít ve Vsetíně a Valašském Meziříčí. Pracovníci Muzea regionu Valašsko přinesli do tamních zámků to nejzajímavější z okolních lesů. Návštěvníci uvidí známé druhy stejně jako přísně chráněné houby.

Expozici tvoří model lesa, kde je spousta pařezů, mechu, ale také hub, které po deštích začaly růst. Autor výstavy Jan Husák konstatuje, že se pomalu, ale jistě začínají klubat.

Hřib z Valašska.

Součástí výstavy je například i kolosální hřib, který navíc vypadá velmi zdravě. Pro houbaře má Jan Husák dobré zprávy.

Jedovatá krása.

„U nás rostou poměrně značně, ale kdybychom se vydali ještě na západ, do Čech, tak tam je teď vyloženě hřibová smršť. Ale tím, že jsme měli poměrně suché léto, tak hřiby začínají vykukovat teprve teď. Máme tady i nějaké hřibovité, například klasický hřib smrkový, křemenáče, kozáky a tak dále. To jsou krásné a velice zdravé houby,“ upozorňuje.

Kapitální bedla.

Na výstavě jsou k vidění i houby, které by laika vůbec nenapadlo sbírat, ale jsou vzácné. Kupříkladu exemplář, který se podobá růžovému mozku.

Valašské klouzky.

„Je to mozkovka rosolovitá. Zdá se mi, že to je zatím takový nejvzácnější objev dnešního dne. Je to houba, která patří do červeného seznamu ohrožených hub, takže je vzácná. Je to opravdu houba, která svým vzhledem připomíná mozek, podle toho vypadá i její název,“ doplňuje Jan Husák.

Zátiší s muchomůrkami.

Na výstavu přispěl i Jiří Novák, který přinesl obrovský vějíř hub. „To byl vějířovec obrovský. To je houba, která roste na pařezech už trošku trouchnivých listnatých stromů. Někdy roste zdánlivě i ze země,“ vysvětluje.

Úlovky vsetínských muzejníků.

Letošní úroda teprve začíná, ale lze najít i některé druhy hub, které si zatím dávaly na čas, přežily to dlouhé suché léto a teprve teď se objevují. Jiří Novák při svých procházkách ašel například lesklokorku lesklou, lesklokorku jehličnanovou, dokonce i vzácnou a chráněnou hlívu chlupatou.

Po návratu z lesa.

„Hlíva chlupatá roste nejčastěji na bukových pařezech a pozná se, že je krásně do fialova zbarvená a má na sobě krátké štětičky na klobouku. Jinak roste v trsech podobně jako hlíva ústřičná. Tato hlíva je nejedlá, protože je hořká,“ vysvětluje mykolog.

Výstavy v obou zámcích potrvají až do neděle.

autor: rv
Spustit audio