Jak se staví vor? Jako když navléknete víc jehel na nit

21. květen 2016

Sekání a řezání dřeva se v těchto dnech ozývá z Rakovecké zátoky na Brněnské přehradě. Stavitelé tam dávají dohromady padesátimetrový vor, respektive vorový pramen z dřevěných klád.

U brněnské přehrady leží desítky třináct metrů dlouhých smrkových klád, ze kterých stavitelé vyrábí velký vor. Jeho stavbu si objednala firma Lesy města Brna k příležitosti letošního pětistého padesátého výročí založení brněnských lesů.

Vory mají zároveň připomínat krátkou vorařskou historii ve městě.„Dřevo pochází ze zimní těžby z ledna a prakticky hned po těžbě bylo odkorněno, aby vyschlo a dobře plulo na vodě," vysvětluje stavitel voru Jiří Trávníček.

Mezi vazištěm, jak se místo kde vory vznikají, jmenuje, a vodou není vidět žádná těžká technika. Přesto jsou kmeny pořádně těžké. „Manipulujeme tím jenom rukama. Někdy nás ty ruce trochu bolí," potvrzuje Jiří Trávníček i za své tři kolegy.

Stavba vorů u brněnské přehrady

Dva vory už jsou spuštěné na řeku a další dva k nim přibudou. Konečný pramen bude tvořený celkem čtyřmi tabulemi, jak voraři říkají.

V některých kládách jsou na konci vidět pečlivě vyřezané otvory. „Říká se jim ušení a tím jsou spojeny jednotlivé klády k sobě. Přesněji řečeno tyčemi, jimž se říká vořiny. Je to jako byste vedle sebe na stůl položili řadu jehel a všechny je navlékli na jednu nit," popisuje systém stavby voru Trávníček.

Stavba vorů u brněnské přehrady

Vor se ovládá čtyřmi vesly, ale tomuto budou v pohybu pomáhat dva motory. Ty jsou schopné vorový pramen hnát rychlostí devíti kilometrů za hodinu.

„Pramen původně sloužil k jízdě po řekách samotíží, ale to je dnes v podstatě zakázané. Čas od času to až na nějaké výjimky můžeme provozovat po přehradě a samozřejmě tedy potřebujeme nějaký pohon," konstatuje plavec voru Jiří Zdislav Jankovský.

Stavba vorů u brněnské přehrady

Ač to není obecné známé, i Brno má kratičkou vorařskou historii. Za napoleonských válek bylo do města plaveno palivové dříví po řece Svratce. „Trvalo to asi padesát let. Do doby, než místní mlynáři zjistili, že z toho mohou mít nějaký desátek a zvýšili poplatky tak, že se plavba nevyplatila," popisuje historii mluvčí Lesů města Brna Monika Neshybová.

Vorový pramen, který vzniká v Rakovecké zátoce, ale žádný materiál vozit nebude. Pokud vše půjde dobře a Lesy dostanou povolení od plavební správy, mohli by se na těchto vorech od června plavit cestující.

Stavba vorů u brněnské přehrady
autor: Tomáš Kremr
Spustit audio