Kryt pod Špilberkem představuje příběhy z II. světové války i totality

Vchod do protileteckého krytu 10-Z je nenápadně schovaný za kovovými mřížemi na frekventované Husově ulici v Brně.
Po vstupu do bunkru člověk obdrží plánek s červeně vyznačenou trasou.

Rozhlehlými prostory totiž prochází každý návštěvník sám bez průvodce. Vše podstatné návštěvníkům ukazují nahraná videa v jednotlivých místnostech krytu a u nejzajímavějších exponátů.

Protiletadlový kryt 10-z

Rozloha: 1 500 m2
Počet místností: 70
Kapacita: 500 lidí
Trasa expozice: 500 m

Například v místnosti se vzduchotechnikou z padesátých let představuje její princip video přehrávané v retro televizi.

„Chodby jsou tady úzké, proto expozice není postavena na tom, že by vás někdo provázel a říkal něco, co vás třeba nezajímá. Můžete tu chodit a strávit tu hodinu, dvě a hledat příběhy poschovávané v krytu," vysvětluje historik Pavel Paleček, který je autorem zpřístupnění krytu pod Špilberkem.

Protiletecký kryt 10-z pod brněnským Špilberkem|foto: Tomáš Jelen

Navíc prostorem neustále prochází pracovníci krytu, kteří jsou připravení odpovídat na všechny otázky. Návštěvník je pozná jednoduše: podle historických uniforem. Třeba těch, které nosili příslušníci Veřejné bezpečnosti.

„My tady máme spoustu spolupracovníků, a jedna z podmínek je, že musí mít uniformu. Může to být uniformovaná zdravotní sestra nebo zaměstnanec Československých drah, ale ta uniforma musí být retro - z doby, kdy se ty příběhy, o kterých my vyprávíme, v krytu odehrávaly," doplňuje autor expozice.

Protiletecký kryt 10-z pod brněnským Špilberkem|foto: Tomáš Jelen

Audiovizuální prvky najdou návštěvníci prakticky v každé místnosti. „Každá obrazovka by měla posouvat příběh krytu někam dál prostřednictvím příběhů lidí, kteří ve videích hovoří. Jsou to takoví stabilní průvodci," říká Zdeněk Skokan, který jednotlivá videa připravoval.

Takový posun představuje i příběh Anny Matějkové, která se za druhé světové války v krytu pod Špilberkem několikrát schovávala před bombardováním Brna. „To byla hrůza slyšet poplach na začátku náletu, když se letadla blížila," vzpomíná Matějková na dobu, kdy jí bylo 18 let. „I když teď třeba jede sanitka a houká, tak mi to nedělá dobře," dodává.

V krytu se návštěvník podívá třeba i na pracoviště spojařů do kolíčkové telefonní ústředny. Vzácným exponátem jsou zrestaurované dveře do cely smrti z bývalé káznice na brněnské ulici Cejl. Na dveřích jsou vyryty desítky nápisů tamních vězňů.

Protiletecký kryt 10-z pod brněnským Špilberkem|foto: Tomáš Jelen

„Kryt vznikl během bombardování Brna za druhé světové války, po únoru 48 tu vznikl velitelský kryt pro klíčové pracovníky města a kraje, kteří měli zajišťovat evakuaci v případě nějakého jaderného nebezpečí," doplňuje Pavel Paleček.

Expozice je otevřená každý den kromě pondělí. Večer jsou na objednání možné i speciální exkurze, při nichž mají lidé možnost podívat se i do jinak nepřístupných částí bunkru.