Kvůli ovzduší skončí v Brně ročně 600 lidí v nemocnici

V Brně předčasně zemře zhruba sto lidí ročně kvůli znečištěnému ovzduší. Vyplývá to z analýzy Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem, který si nechalo zpracovat Centrum pro životní prostředí a zdraví.

Výsledky v úterý zástupci centra zveřejnili. Špinavé ovzduší ale lidem způsobuje celou řadu potíží.

Podle výsledků vede znečištění ovzduší jemným a ultrajemným prachem k řadě zdravotních problémů. Výzkumníci analyzovali data z let 2011 až 2015.

Prach v ovzduší podle nich zhoršuje například zdravotní stav lidí, kteří trpí onemocněním srdce a cév. Kvůli tomu, že dýchají znečištěný vzduch, jich ročně skončí zhruba šest set v nemocnici.

„Přes 160 lidí končí v nemocnici každý rok kvůli onemocnění dýchacího ústrojí a přes 20 lidí pro závažná onemocnění mozku. Dále byly analyzovány vlivy znečištění ovzduší na chronickou bronchitidu. Ukázalo se, že přes 100 dětí každý rok onemocní touto závažnou nemocí a zhruba polovina všech astmatických záchvatů u dětí se dá přičíst právě znečištění ovzduší prachem,“ vysvětluje Miroslav Šuta z neziskového Centra pro životní prostředí a zdraví.

Ovzduší v Brně i v celém Jihomoravském kraji bylo letos nejvíc znečištěné hlavně v zimě. Na jaře a teď v létě nemuseli a ani nemusí meteorologové vyhlašovat smogovou situaci, jak tomu bylo právě v zimě.

Za znečištění vzduchu tehdy mohla jednak doprava, ale mnohem víc třeba to, že lidé topili v kamnech a kotlech. Přispěly k tomu i nízké teploty a inverze. Každý rok může být ovzduší nadměrně znečištěné prachem jen 35 dní. Tento limit stanovuje zákon. K překročení stanovené hranice zatím nedošlo, některé stanice ve městě se tomu ale blíží.

„Od půlky února jsou již koncentrace nízké a žádné další překročení nepřibylo. V současné době se překročení nejvíc blíží stanice Zvonařka, tam už chybí jen pár dní, ale i stanice Brno Tuřany je ovlivněna zejména dálkovým transportem nebo lokálními topeništi v okolí,“ dodává Robert Skeřil z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.

Zástupci Centra pro životní prostředí a zdraví mluví například o tom, že by městu pomohlo zavedení třeba takzvaných nízkoemisních zón, do kterých můžou jezdit jen auta, která produkují nižší množství škodlivin.

Robert Skeřil z brněnského hydrometeorologického ústavu dodává, že zavedení těchto zón není samospásné. Je potřeba umožnit i plynulou dopravu ve městě, což má v příštích letech v Brně zajistit výstavba velkého městského okruhu, nebo svést dopravu do obchvatů. A zejména v zimě je důležité, aby lidé topili v novějších kamnech a kotlech, které dokážou lépe zachycovat škodliviny a ty pak nekončí ve vzduchu, který dýcháme.