Kvůli výstavbě a těžbě mizí v Česku ročně asi pět tisíc hektarů zemědělské půdy

V Česku zmizí ročně zhruba pět tisíc hektarů zemědělské půdy. Z fondu je úřednici vyjmou kvůli výstavbě domů, silnic nebo těžbě. Kvalitní ornice se sice z takových pozemků odváží, jen asi pětina skrývky ale poslouží pro nová pole. Vznikají například na plochách po ukončené povrchové těžbě.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Scelená pole - zemědělská půda

Scelená pole - zemědělská půda | Foto: Fotobanka Pixabay

Trend posledních let se ale nelíbí náměstkovi ministra životního prostředí Vladimíru Manovi z ČSSD. Množství mizející zemědělské půdy je podle něj vysoké.

„Po těžbě postupně dochází třeba na severu Moravy a Čech k rekultivaci opuštěných ploch a vytváří se tam takzvané antropozemě, neboli člověkem uměle vytvořené půdy,“ popisuje Jiří Hladík, ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zemědělská půda pomalu mizí. Natáčel o tom Pavel Sedláček

Rozlehlé plochy procházejí rekultivací také na Hodonínsku, ať už jde o elektrárenské popílkoviště, nebo plochy po ukončené těžbě plynu a ropy. Příkladem je lokalita Nesyt, připomíná tamní ekolog Petr Tkáč:

„V minulosti to byla orná půda, ale nalezl se tam zemní plyn nebo ropa. Určitou dobu tam byl vrt a nyní, po ukončení činnosti, se to vrací zpátky.“

Pokud se kvalitní ornice na místo rekultivaci přiveze, je nejlepší ji hned osít. Kvalitu transportem nemění, upozorňuje Jiří Hladík.

Ornice se po vynětí pozemku ze zemědělské půdního fondu neodváží jen na nová pole, ale také se používá při sanaci skládek, nebo rekultivaci a vytváření nových městských parků.

Pavel Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme