Mumie z Buchlova odhalila své tajemství: byla to asi čtyřicetiletá žena

Buchlov na Uherskohradišťsku je jediným českým hradem, kde návštěvníkům ukazují otevřenou mumii. Tato konkrétní pochází ze čtvrtého století před Kristem.

Na Buchlov ji přivezli ve třicátých letech devatenáctého století tehdejší majitelé hradu. Nedávno skončila nejzásadnější etapa zkoumání mumie a přinesla několik zlomových zjištění. Například se ukázalo, že mumifikovanou osobou byla žena. Také se potvrdilo, že trpěla závažnou chorobou kostí.

„Je to docela neobvyklé, ženské mumie se moc nepřivážely, takže prostě nikoho nenapadlo, že by to mohla být žena a zjistilo se to až v rámci projektu s Náprstkovým muzeem. Jejich výzkumem, kdy si mumii odvezli na počítačovou tomografii a zjistili podle antropologických znaků, že se jedná o ženu. Byli také překvapení,“ konstatuje správkyně depozitáře Libuše Mikulová.

Buchlovská mumie.|foto: Archiv hradu Buchlov

Vědci použili počítačovou tomografii a v posledním roce už nezkoumali pouze mumii, ale i její rakev, která má k původu mumie dost co říci.

„Rakev se skenovala, otevřela se po třiceti letech. Nebyla třicet let otevřená. Zjistilo se, že má nápisy nejenom z venkovní strany, které už téměř nejsou vidět. Má nápisy i z vnitřní strany, o tom jsme ale věděli. No a pod UV světlem nám ty nápisy nádherně vylezly na povrch,“ dodává Mikulová.

Buchlovská mumie.|foto: Archiv hradu Buchlov

Rozluštěné jsou asi dvě třetiny nápisu, který popisuje původ mumifikované dámy a kdo byli její rodiče.

„Víme, že byla pohřbena ve městě Mendés, což bylo pravděpodobně působiště jejího otce, nebo celé její rodiny. Jmenovala se Nefersobek, což nás a egyptology taky mátlo. Netušili jsme, že Nefersobek je genderově neutrální jméno, že může být ženské i mužské. A na rakvi má dokonce jméno a titul svého otce, což je vynikající pro výzkum, protože v Egyptě byla opravdu přehršle všech titulů. Každé město mělo svoje tituly a podle toho můžeme už stoprocentně určit, že opravdu ta dáma pocházela z města Mendés,“ upřesňuje správkyně depozitáře.

Krom toho vědci také zjistil, na co žena zemřela – měla degenerativní onemocnění kostí. „Mohla to být leukémie, byly tam chycené i klouby. To bude možná ještě předmětem dalšího antropologického průzkumu, jestli se budou brát vzorky tkání,“ doplňuje.

Výzkum také upřesnil věk zemřelé – na rozmezí mezi 35 a 42 lety. Nefersobek byla pohřbena ve 4. století v tehdejším egyptském hlavním městě Mendés.