Obecní rozhlasy se mnohde vrací, umožňují oslovit i konkrétní ulici

V Hustopečích u Brna začal v tomto týdnu fungovat obecní rozhlas. Jaké formy komunikace s občany využívají další obce a města na jihu Moravy?

V některých obcích a městech na jihu Moravy obnovují obecní rozhlas. Na mnoha místech si bez něj často už neumí představit chod vesnice nebo městečka. Chválí si ho především senioři, kteří se díky němu dozvědí důležité informace.

Rozhlas navíc může rychle varovat před blížícími se povodněmi nebo jinou přírodní katastrofou. Ostatně, i tento týden jím na některých místech informovali o stávce řidičů autobusů.

Přístup k obecnímu rozhlasu je hodně individuální, záleží na dané obci a městu. Někde se do nákladných oprav zastaralého rozhlasu vůbec nepouštějí a spoléhají na jiné komunikační kanály. Nejen tištěné zpravodaje, ale taky webové stránky a sociální sítě: facebook nebo twitter.

Jinde naopak o rozhlas stojí, to je příklad třeba kyjovských Bohuslavic, kde ho před třemi lety znovu zprovoznili. Některé radnice také využívají různé informativní SMS zprávy. Obyvatelům, kteří registrují své telefonní číslo, v případě potřeby rozesílají zprávy, kde informují například o kulturních a sportovních akcích, blížícím se jednání zastupitelstva a podobně. Nový obecní rozhlas mají i větší místa, tento týden ho spustili v Hustopečích u Brna.

Tam má rozhlas primárně fungovat jako varovný systém v případě mimořádných událostí, ať už jde o bleskové povodně, přírodní požáry, hromadné nehody na blízké dálnici D2 a další. Zatím chce tamní radnice odzkoušet systém hlášení. Ještě totiž neví, zda rozhlas bude znít v pravidelných intervalech nebo jen nárazově.

Během zkušebního provozu plánuje také zjistit, zda je informacím z reproduktorů dobře rozumět na všech místech. Výhodou je, že hlášení lze směrovat pouze do vybraných ulic.

„Všech těch 250 amplionů, reproduktorů má svoje číslo. Podle tohoto čísla si mohu vybrat, kterou ulici oslovit. Pokud například v Javorové praskl kanál a bude se tam opravovat, nemusíme tím obtěžovat jiné občany. To beru jako velkou výhodu,“ vysvětluje starostka města Hana Potměšilová ze Sdružení nestraníků.

Větší okresní města mají kromě webových stránek i své facebookové stránky nebo například twitterový účet. A to často i proto, že rozhlas buď nemají, nebo pokrývá jen malou část území. To je i příklad Břeclavi, jak dodává Eliška Windová, která má na radnici na starost krizové řízení.

„Nově jsme se zapojili do aplikací pro chytré telefony, to znamená že používáme aplikaci Česká obec. Pokud lidé mají zájem dostávat informace, tak se jim objeví okamžitě po zadání do systému. A pokud by došlo k výpadku elektrické energie, můžeme používat SMS systém nebo využít služeb městské policie, která by vyjela do ulic a prostřednictvím megafonům by informaci předávala občanům,“ popisuje Windová.

V nouzových situacích by ale šlo použít takzvané mluvicí sirény, které už někde fungují. A třeba v Brně je technicky možné pustit hlášení z vnějších reproduktorů vozidel městské dopravy.

autor: Štěpánka Kadlečková
Spustit audio